NAVRCHOLU.cz

Prorok Eliáš

ELIJÁŠ A BAALOVI PROROCI

1. Královská 16, 17, 18

 

Za vlády krále Achaba, který hřešil proti Bohu a uctíval cizího boha Baala, žil prorok jménem Elijáš. Prorok je člověk poslaný Bohem, aby vyřídil lidu jeho soud a přivedl ho blíž k Bohu. Takový vzkaz býval často velmi nepříjemný. Proto se mnozí mocní lidé snažili Boží proroky umlčet. To byl i případ krále Achaba a jeho ženy Jezábel. Ti sami odpadli od Boha, a ještě k tomu naváděli lid. Ani je nenapadlo, že by měli naslouchat slovu proroka. Když měl Elijáš Achabovi ohlásit dobu velkého sucha, ocitl se v nebezpečí života. Na Boží příkaz se po nějaký čas musel před králem skrývat. Boží slovo se však vyplnilo. Nastalo hrozné sucho. Všechno živé hynulo.

V té době poslal Bůh Elijáše, aby Achabovi vyřídil: „Tím, že opouštíš Boha a uctíváš falešné bůžky, přivádíš zemi do zkázy. Nařiď, ať se na hoře Karmel shromáždí všichni Baalovi proroci. Tam se ukáže, kdo je Bůh.“

Stalo se. Na horu Karmel přišlo i mnoho Izraelců. Elijáš jim řekl: „Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!“

Potom Elijáš přikázal, aby přivedli dva obětní býky. Řekl Baalovým prorokům: „Vyberte si jednoho býka k oběti a položte ho na oltář, ale oheň nezakládejte; vzývejte své bohy, aby oni zapálili oběť. Já pak udělám totéž a budu vzývat jméno Hospodinovo.“

Baalovi proroci položili býka na oltář a od rána až do poledne poskakovali kolem oltáře a vzývali Baalovo jméno. Ale nic se nestalo. Potom vyzval Elijáš všechen lid, aby přistoupil k němu. Opravil pobořený oltář Hospodinův, vyhloubil kolem něj příkop, narovnal dříví, položil na něj býka a řekl: „Naplňte čtyři džbány vodou a vylijte ji na zápalnou oběť i na dříví.“ Třikrát nechal oltář polít vodou, až voda stekla dolů a naplnila i příkop.

 

OHEŇ A DÉŠŤ

1. Královská 18

Teprve když voda tekla kolem oltáře, přišel čas, aby byla odevzdána oběť Bohu. Elijáš vztáhl ruce k nebi a prosil: „Bože otců našich, ať dnes všichni poznají, že ty jsi Bůh. Já, tvůj služebník, jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova. Odpověz mi, Bože! Odpověz mi, ať tento lid pozná, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.“

Tu spadl z nebe oheň od Hospodina. Dříví se rázem vznítilo a oheň spálil všechno kolem: oběť, dříví, kameny i hlínu a vysušil i vodu v příkopu kolem oltáře. Izraelci se s bázní sklonili a volali: „Jen Hospodin je Bůh!“ Elijáš řekl Achabovi: „Vystup na horu, jez a pij. Slyším hukot deště.“

Zatímco byl Achab na hoře, Elijáš sedmkrát vyzval svého pomocníka, aby se podíval, jak to vypadá na obloze nad mořem. Šestkrát slyšel Elijáš totéž: „Nic tam není.“ Po sedmé však mládenec řekl: „Vidím mráček velký jako dětská dlaň.“ Nato mu Elijáš přikázal: „Rychle jdi k Achabovi a řekni mu, ať jde domů, protože se spustí brzo liják.“ Než Achab stačil zapřáhnout a jet domů, obloha se zatáhla, vítr přihnal mraky a spustil se hustý déšť. Konečně po třech letech sucha déšť!

Bůh byl stále s Elijášem.

 

OHNIVÝ VŮZ

2. Královská 2

Po celý život Elijáš poslouchal Boha a věrně vyřizoval jeho slovo lidem. Bůh byl stále s ním. Když byl velmi starý, přišel čas, aby opustil všechno pozemské. Už nějaký čas s ním chodil jeho žák Elíša. Učil se od něj a měl v Elijášově díle pokračovat.

Elíša miloval a ctil svého učitele. Pomyšlení, že jednou bude bez něj bylo pro něj nepředstavitelné. Nadešel den jejich rozloučení. Elíša však toužil být co nejdéle se svým učitelem, o němž se říkalo, že nezemře, ale že si ho Bůh vezme zvláštní cestou k sobě. Když ho Elijáš posílal domů, Elíša neposlechl. Šel stále za ním. Tak spolu došli k Jordánu. Elijáš se zeptal: „Elíša, co pro tebe mám udělat, než od tebe odejdu?“ Elíša poprosil: „Ať je na mě dvojnásobný díl tvého ducha.“ Elijáš řekl: „Jestliže uvidíš, jak budu od tebe brán, stane se ti tak.“

Ještě chvíli spolu šli a rozmlouvali. Tu se mezi ně postavil ohnivý vůz s ohnivými koni a rozdělil je. Když Elijáš do vozu vstoupil, zafoukal prudký vítr, zvedl Elijáše i s vozem ze země a odnesl do nebe.

 

CESTA PŘES ŘEKU

2. Královská 2

Elíša pozoroval, jak se Eliáš vzdaluje na ohnivém voze k nebi. Byla to ohromující podívaná. Ale nejednou zavládlo obrovské ticho. Elíša se bezradně podíval kolem dokola, pak vzhlédl k nebi a zavolal: „Můj otče! Můj otče!“ Elijáš však byl pryč.

Obloha byla prázdná a on zde zůstal docela sám. Bylo mu nesmírně smutno. Shýbl se a zvedl plášť, který spadl Elijášovi z ramen, když nastupoval do ohnivého vozu. Otočil se k Jordánu a udeřil jím do vody. Zvolal: „Kde je Hospodin, Bůh Eliášův?“ Nato se vody Jordánu rozestoupily a Elíša přešel na druhou stranu po suché zemi. Když byl na druhé straně, vody se zase spojily.

Zpovzdálí pozorovali Elíšu jiní proročtí žáci a společně si řekli: „Na Elíšovi spočinul duch Eliášův.“ Přišli k němu a poklonili se mu až k zemi.

Z knihy: "Příběhy z Bible" vydal(a): Česká biblická společnost
Anne de Graaf, ilustr. José Pérez Montero


Pracovní list -Eliáš a vdova - Eliáš a vdova Eliáš a vdova (JPG, 1 MB)

Štítky: Eliáš, Starý zákon, Bible, prorok, knihy pro děti




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.