NAVRCHOLU.cz

Samuel

CHANINA MODLITBA

První Samuelova 1

V době, kdy Izrael ještě neměl krále, uctívali lidé Boha v místě zvaném Šílo. Mezi poutníky, kteří tam každý rok chodili, aby přinášeli Bohu oběti, byl i Elkána. Do Šíla s ním přicházely i jeho dvě manželky.

Pro jednu z nich to byla vždycky hezká doba, protože jí i jejím dětem Elkána dával dárky. Druhá manželka, Chana však byla během svátků velice smutná: i ona dostala od manžela dárek, ale ve srovnání s tím, co dostávali ostatní členové rodiny, jí připadal bezcenný. Jen jí připomínal hořké zklamání, které ji celý život trápilo: neměla děti.

„Neplač, Chano,“ říkával jí manžel. „Mám tě rád i tak.“ Přesto byla Chana smutná.

Jednou, když jí bylo hodně těžko, se šla modlit na místo, kde se konaly bohoslužby. Plakala a říkala Bohu, jak je nešťastná. „Prosím, dej mi syna,“ vzlykala. „Jestli mi ho dáš, zasvětím ho na celý život tobě.“ Všiml si jí kněz Élí a zamračil se. Chana se totiž modlila tak, že pohybovala rty, ale slova neříkala nahlas. Élího napadlo jediné vysvětlení: ta žena si určitě oslav užívala trochu více, než by bylo zdrávo, a je opilá. „Jdi odsud pryč a snaž se vystřízlivět!“ řekl jí rozhněvaně.

„Prosím, nemysli si o mně nic špatného,“ odpověděla Chana a utírala si slzy. „Modlím se, protože jsem hrozně nešťastná.“ „Aha,“ přikývl Élí zdráhavě. „Pak ti přeji, aby ti Hospodin, Bůh Izraele, dal to, oč ho prosíš.“ Chana odešla a cítila se o maličko lépe.

 

MALÝ SAMUEL

První Samuelova 1–2

Příští rok Chana do Šíla na slavnost nešla. Zůstala doma, protože se starala o svého chlapečka Samuela. Nikdy v životě nebyla tak šťastná – vždyť byla konečně matkou!

Teprve když byl Samuel dost velký, vydala se Chana znovu do Šíla. Vzala s sebou i malého Samuela a zavedla ho k Élímu. „Pamatuješ si na mne?“ zeptala se kněze. „Jsem ta žena, která se modlila takovým způsobem, že sis myslel, že jsem opilá. Modlila jsem se za dítě – a tady je. Slíbila jsem, že jestli Bůh na moje modlitby odpoví, zasvětím své dítě Bohu. Dovolíš mu zůstat zde, aby ti pomáhal starat se o Boží svatyni?“ Élí Samuela přijal do své péče. Chana každý rok chodila do Šíla a přinášela Samuelovi novou košili, kterou mu sama ušila. Každý rok viděla, jak dobře se učí všemu, co bylo ve svatyni potřeba.

Brzy bylo až příliš zřejmé, že Samuel Élímu pomáhá více a lépe než jeho vlastní synové. Jednoho dne přišel k Élímu jiný svatý muž, který byl zároveň prorokem, aby ho varoval: „Nedokázal jsi dobře vychovat své syny. Nebudou se proto po tvé smrti starat o tuto svatyni. Bůh si vybere někoho jiného, kdo se stane knězem – někoho, kdo bude celý život věrný Hospodinu a jeho Zákonu.“

 

HLAS UPROSTŘED NOCI

První Samuelova 3

Élí stárnul a jeho zdraví se zhoršovalo. Slábl mu také zrak. Musel se proto spoléhat na to, že o místo bohoslužby se postará Samuel.

Jednou v noci spal Samuel ve svatyni poblíž místa, kde byla uložena schrána smlouvy. Lampa vrhala slabé zlatavé světlo. Najednou se Samuel posadil. Někdo ho volal jménem. Utíkal k Élímu. „Pane, tady jsem,“ řekl mu. Élí byl zmatený. „Já jsem tě nevolal. Vrať se zpátky do postele!“

Samuel si tedy šel opět lehnout. A znovu slyšel své jméno. Utíkal zase k Élímu. „Volal jsi mě? Tady jsem. Co potřebuješ?“ „Nevolal jsem tě posledně a nevolal jsem tě ani teď,“ odpověděl starý muž. „Vrať se do postele a vyspi se.“

Když Samuel slyšel své jméno potřetí, byl si tím jist tak, že šel znovu za Élím, i když se zdálo, že starého muže rozčiluje, když ho stále budí. „Musel jsi mě volat ty,“ trval na svém Samuel. „Poblíž svatyně v téhle noční době nikdo jiný není.“

V tu chvíli to starému knězi došlo. „Vrať se zpět do postele,“ řekl laskavě. „Jestli tě ten hlas zase zavolá, odpověz: ‚Mluv, Hospodine, tvůj služebník tě slyší.‘“ Hlas se ozval znovu, jasně, klidně a vytrvale: „Samueli! Samueli!“ Chlapec odpověděl tak, jak mu Élí poradil. Bůh tedy mluvil. Samuel vyslechl Boží vzkaz a sklonil hlavu. „Já se to Élímu neodvážím říct,“ pomyslel si.

Když Samuel ráno otevíral dveře do svatyně, přišel se ho Élí zeptat, co Bůh říkal. Samuel se odpovědi nemohl vyhnout: Élího synové zneužívali svých výsad kněží a kradli z obětí, které lidé přinášeli do svatyně. Za své špatné počínání měli být strašným způsobem potrestáni. Élí sklonil hlavu. „Hospodin udělá, co je nejlepší,“ řekl. Bůh Élího syny opravdu potrestal. Brzy bylo jasné, že Samuel je skutečným Božím prorokem. Všichni lidé v Izraeli si ho vážili.

z knihy: "Bible - příběhy na každý den", vydala: Česká biblická společnost
autor: Mary Joslinová, ilustrace: Amanda Hallová


 

Modlitby z knihy k těmto kapitolám:

Bože, ty můžeš dát radost lidem, kteří jsou smutní.
Bože, ty zachováváš věrnost těm, kdo jsou věrní tobě.
Bože, pomoz mi rozpoznat tvůj hlas a naslouchat mu.

 

 


 

komix komix (GIF, 96 kB) o povolání Samuela

Ke stažení spojovačka spojovačka (GIF, 51 kB) z knihy "První biblické příběhy s hlavolamy", vydalo Karmelitánské nakl.

Štítky: Bible, Samuel, Starý zákon, knihy pro děti, rébusy




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.