NAVRCHOLU.cz

Ježíš do nebe vstoupil? Co to znamená?

Hlavní stránka / Články / Ježíš do nebe vstoupil? Co to znamená?

19.5.2016

Ježíš do nebe vstoupil? Co to znamená? Milé děti, máme pro vás dnes jedno krkolomné slovo: Nanebevstoupení. Umíte ho vyslovit? To slovo se vlastně skládá za tří slov: "Na nebe vstoupení." Ježíšův život vrcholí právě touto událostí, kdy Ježíš přechází z tohoto světa k Bohu Otci a usedá po Jeho pravici. Tento svátek oslavíme letos 5. května. Dokážete si představit, kam Pán Ježíš šel? Kde je vlastně nebe?

 

Událost Nanebevstoupení

Asi šest týdnů uplynulo od prvních Velikonoc, kdy vstal Ježíš z mrtvých. Vidělo jej mnoho lidí. Viděli ho jeho přátelé (nikdy jeho nepřátelé!) v Jeruzalémě i v okolí a ve vzdálené Galileji.

Ještě před šesti týdny se učedníci domnívali, že ho navždy ztratili. Ke vchodu do hrobky, kde leželo jeho tělo, byl postaven balvan. Za tři dny se přesvědčili, že žije, že se o tom nedá pochybovat! Na hoře zvané Kalvárie dokonal dílo, které mu bylo svěřeno, spásu všech lidí z jejich hříchů. Tím, že vstal z hrobu v Josefově zahradě, přemohl všechny mocnosti smrti.

Učedníci věděli, že nyní ho velmi brzy ztratí podruhé. Ale tentokrát nepůjde na kříž a do hrobu, ale do svého nebeského domova, aby zasedl se svým Otcem na jeho trůnu na výsostech. V posledních týdnech je na to Ježíš připravoval a učil je. Slíbil, že jim pošle svého svatého Ducha, aby s nimi zůstal navěky. A ujistil je, že i on bude stále s nimi, i když ho už nespatří.

Takto přišel den, kdy mluvil s jedenácti učedníky naposled a slíbil jim zvláštní sílu od Boha pro dílo, které mají na tomto světě vykonat.

"Budete mými svědky," pravil jim, "v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země. Hle, já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud nedostanete od Boha zvláštní moc."

S těmito slovy je vedl po prašné silnici, na kterou se dobře pamatovali, směrem k Betánii. Před dvěma měsíci tudy jel na oslátku. Ještě jim zněl v uších jásot lidu, viděli v duchu, jak tehdy vlály palmové ratolesti v paprscích slunce. Nyní tu kráčel Ježíš jako nepovšimnutý a osamělý chodec. Ale učedníci, kteří šli za ním, věděli, že to není jen židovský král, ale že je to Král králů. Zastavili se na úbočí hory, kde nebylo vidět živou duši. Ježíš se rozhlédl po milovaných, větrem ošlehaných tvářích, zdvihl ruce a požehnal jim. Potom byl před nimi odnesen vzhůru. Hleděli za ním, až jim ho oblak vzal z očí.

Chvilku stáli bez hnutí. Smutně si pomysleli, že tohle je už opravdové rozloučení. Pojednou se zjevili vedle učedníků dva muži v bílém rouchu, Boží poslové, a řekli jim: "Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe."

Pro tuto chvíli už tu neměli učedníci co dělat. Vrátili se do Jeruzaléma. Vzpomínali, jak jim řekl, že mají být jeho svědky, a jak jim slíbil Ducha svatého a sílu shůry a jak jim řekl: "Já jsem s vámi až do konce světa." Náhle z nich byli šťastní lidé. S velkou radostí se vrátili do Jeruzaléma. Často chodili do chrámu a chválili a velebili Boha.

(Podle evangelia sv. Matouše, kap. 28, sv. Lukáše, kap. 24, a Skutků apoštolů, kap. 1)

Se svolením zpracováno podle knih:
Příběhy o Pánu Ježíši a
Komixová Bible - Iva Hothová, Andre Le Blanc,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.


Příběh k zamyšlení: 
se svolením přejat z časopisu Cesty katecheze

Jednoho dne jsem uviděl před kostelem Jirku, který nechtěl jít dovnitř. Říkám mu: „Proč tady tak stojíš?“ „Nemohu jít do kostela.“ „A proč bys nemohl?“ Protože jsem se pohádal s bratrem a ještě jsem se s ním neusmířil. Ježíš po mně nechce, abych šel do kostela, ale abych se usmířil se svým bratrem.“ To je tak trochu pravda. Ale v čem je problém? „Když já ho nemám rád, protože chce mít vždycky všechno pro sebe. Až takový nebude, a bude toho litovat, všechno mu odpustím,“ opáčil Jirka.

Zamyslel jsem se. „No, možná bys to mohl zkusit zajít dovnitř. Dnes uslyšíš o tom, jaký veliký příslib dal Ježíš svým učedníkům. A možná se budeš divit, že od nich nechtěl žádný slib, že se změní a budou ho už ve všem poslouchat.“ Jirka ke mně udiveně vzhlédl. Pokračoval jsem: „Víš, Bůh nás miluje odjakživa i přesto, že hřešíme. Dokonce obětoval svého Syna za nás, aby nám mohl odpustit všechny hříchy, které mu svěříme. Zkus dát svému bráškovi ještě trochu času. Můžeš si s ním popovídat o tom, že bys chtěl mít některé věci i ty. Třeba by se rozdělil. Ale musíš mu to žíci v klidu, bez nadávek. Když o to Pána Ježíše poprosíš, pomůže ti.“

„Hm, to by možná šlo, řekl Jirka. Usmál se a vzal za kliku od dveří kostela.“


Námět na aktivitu s dětmi (katechezi):

Katecheta dá za úkol dětem, aby našly v kostele všechny kříže, na nichž je zobrazeno tělo umírajícího Pána Ježíše. Děti sedí na místech, jen se rozhlížejí. Kdo nějaký objeví, tak se přihlásí a upozorní na něj. Poté se určete, který kříž je umístěn nejvýše. Děti si mohou udělat z ruky „kukátko“ a pozorovat tento kříž. Co na něm objevily?

Moderátor pak pozve tři děti – dobrovolníky dopředu, a ukáže jim znovu kříž (může být i poměrně malý). Nejprve přiblíží tento kříž jednomu dítěti k obličeji. Co vidíš? (totéž zkusí druhé a třetí dítě). Poté zvedne ruku s křížem co nejvýše tak, aby byl proti oknu. Co vidí děti nyní? Odpovídají stejné tři děti. Moderátor dokončí myšlenku: svátek nanebevstoupení Pána Ježíše nám chce ukázat všechno utrpení, které z lásky k nám podstoupil v novém světle: ve světle věčného života, ve kterém nás On, jeho Otec, Panna Maria a všichni svatí, i andělé a naši blízcí, kteří již zemřeli, očekávají. Radují se z našeho života a zvláště z toho, že Bohu věříme... (moderátor dokončí s ohledem na chápavost dětí, které jsou přítomné).

Pokud pracujete s dětmi při bohoslužbě slova v oddělené místnosti u stolku, můžete ozdobit velký kříž „světlem“ života s Bohem: na velkou čtvrtku nakreslete kříž; dále si připravte malé kuličky z bílého a žlutého krepového papíru, štětec a tekuté lepidlo. Natřete plochu kolem kříže lepidlem a děti na něj budou přitiskovat světlé kuličky. V závěru si znovu vysvětlete, co je to „nebe“, kam Ježíš odešel: je to místo u jeho Otce, které si nikdo z lidí neumí představit, ale víme, že zde budeme prožívat již jen Boží lásku a radost z blízkosti všech, kteří mu uvěřili.

Příběh a aktivita pro děti se svolením přejaty z časopisu Cesty katecheze,
Autor: Marino Gobbin - Překlad: Eva Liškutínová

Ukázka z dětské knížky

Se svolením zpracováno podle knihy Velikonoční příběh pro nejmenší,
kterou vydala Česká biblická společnost:

nebe

Za krátkou dobu po Velikonocích Ježíš odešel do nebe. Bůh však poslal jeho přátelům pomoc, kterou potřebovali.
Najednou měli plno odvahy. Věděli, co mají říkat. „Ježíš k nám přišel od Boha,“ vysvětlovali.
„Přišel nám říct, jak moc nás Bůh miluje. Lidé ho chtěli umlčet, ale nepodařilo se jim to.“

apoštolové

„Ježíš žije, a to je důkaz, že jeho poselství je pravdivé: Bůh chce, aby každý člověk opustil
zlou cestu a přišel k němu domů – tam, kde je dobrota a láska. Bůh chce být naším přítelem.“
„To platí pro každého na celičkém světě!“ Od té doby se dobrá zpráva začala šířit do světa.


Další podklady k tématu:

 

 

Autor: AKr  |  Štítky: nanebevstoupení, články, Ježíš Kristus  |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.