NAVRCHOLU.cz

Vánoce pro Kočku

Hlavní stránka / Články / Vánoce pro Kočku

12.12.2011

Vánoce pro Kočku

23 adventních pohádek a jeden opravdový příběh

„Viky, Sisi, Maxi!“ zavolal tatínek z ložnice. „Pojďte do postýlek, mám pro vás překvapení!“ vykoukl ze dveří. „Co to je, co jsi to tady udělal?“ ptaly se děti jedno přes druhé. Na stole pod oknem totiž stál betlém. Tedy spíš jen betlémská chýše. Nikde žádné figurky ani světýlka...

Se svolením přejato z knihy "Vánoce pro Kočku", vydalo nakl. Barrister & Principal
autor: Terezie Radoměřská, ilustrace: Aneta Bendáková

 

kalendář prosinecDěti už byly převlečené v pyžamech, zuby vyčištěné a vlásky učesané. Seděly v pokoji a četly s maminkou
pohádku na dobrou noc. „Viky, Sisi, Maxi!“ zavolal tatínek z ložnice. „Pojďte do postýlek, mám pro vás
překvapení!“ vykoukl ze dveří. Maminka musela honem pohádku dočíst a už se děti hrnuly za tatínkem.

„Co to je, co jsi to tady udělal?“ ptaly se děti jedno přes druhé. Na stole pod oknem totiž stál betlém. Tedy spíš jen betlémská chýše. Nikde žádné figurky ani světýlka.


„To je betlém,“ vysvětlil tatínek, jako by to dětem nebylo jasné. „A ten betlém každý den nějak vylepšíme nebo sem dáme figurku. Až to bude hotové a budou tady všechny figurky, přijdou Vánoce. Myslím, že vám to
čekání bude lépe ubíhat. A teď šup do peřin.“ Tatínek dal dětem pusu na dobrou noc a zavřel za sebou dveře.kočka

Viktorie, Sofie a Maximilián, tak se děti jmenovaly, jeden po druhém docela tiše vylezli z postýlek a zblízka si betlémskou chýši prohlíželi. „Je tak maličká. Jestlipak se sem všichni vejdou?“ dumal malý Max. Byl z dětí nejmladší a minulé Vánoce si ještě moc nepamatoval. Sofie, říkali jí Sisi, prohlížela dřevěný plůtek, který
odděloval chýši od louky. „Ale jo, vloni se tam také vešli, jsou to docela malé figurky,“ odpověděla zasvěceně, přestože byla jen o malinko starší než Max.


Nejstarší Viky nemohla odtrhnout oči od střechy betlémské chýše. Zdálo se jí, jako by se tam
něco pohnulo. Asi se spletla, vždyť v pokoji svítila jen malá lampička, ale… ne, skutečně, něco tam je! „Koukejte, tady na střeše sedí kočka!“ Viky skoro vykřikla. Děti se naklonily a opravdu. Na střeše seděla kočka a spokojeně si olizovala tlapku. Byla celá černá a všeru se skoro ztrácela.


„Co tu děláš?“ zeptala se nesměle Viky. „Olizuju si tlapku, nevidíš?“ odpověděla kočka. Ale Viky zavrtěla hlavou: „Ne, to nemyslím. Ale kde ses tady vzala? Tatínek sem zatím žádnou figurku nedal. A jak to vlastně, že
mluvíš?“ vyptávala se překvapeně.

„To je takové vánoční tajemství,“ mňoukla kočka. „V každém betlémě kočka je. Vždycky. Jenom není pokaždé vidět,“ seskočila měkce ze střechy a usadila se na nízké, polorozbořené zídce. „Už když byly první Vánoce
a narodil se Ježíšek, kočka byla u toho. Tak si teď vlezte do postýlek a já vám budu vyprávět, jak kdysi kočka do Betléma přišla.“


Děti byli v postelích, než bys řekl „švec“, přitáhly si deky k bradě a kočka se dala do vyprávění svého prvního příběhu.

 

Copak kočka dětem vyprávěla? O tom se dočteš v Kalendáři.

Autor: GaS  |  Štítky: advent, betlém, články, knihy pro děti, příběhy, Vánoce  |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.