20. května si připomeneme mimořádného člověka, otce Klementa Maria Hofbauera. Jeho život byl naplněn neskutečným množstvím překážek. Přesto se nevzdával a Bůh mu vždy ukázal nové cesty, kde mohl podle své touhy sloužit.

 

 

 

26. prosince 1751 se v Tasovicích u Znojma Pavlovi a Marii Dvořákovým narodil syn Jan. Byl devátý z dvanácti dětí. Z jedenácti sourozenců však zůstali Jeníkovi brzy jen tři starší bratři a sestra Barborka.  Když mu bylo sedm, zemřel mu i tatínek.

Přesto byl Jeník veselý kluk, který rád zpíval a těšil se z toho, že může chodit ministrovat. V srdci zatoužil stát se dobrým knězem. Jeho maminka neměla ale na studia peníze, a tak šel do učení na pekaře. Přesto věřil, že mu Bůh časem cestu ke kněžství ukáže.

A opravdu, i když to nebylo jednoduché, později dostal alespoň nakrátko možnost studovat v klášteře a stal se poustevníkem. Přesto nezmizela jeho touha po kněžství. Svou pracovitostí i radostí z víry oslovil nakonec dvě bohaté dámy, které mu umožnily, opět po nečekaných komplikacích, dostudovat a byl vysvěcen na kněze.

Klement pak putoval po Evropě a zůstal v Polsku, ve Varšavě, která byla tou dobou plná válečných sirotků, žebráků i zlodějů. Klement na sebe opět strhával pozornost, byl plný elánu, pracoval rukama, nestyděl se žebrat o chléb a peníze pro děti z ulice, ošetřoval raněné z krvavého povstání. Podařilo se mu založit první klášter redemptoristů a posléze další  a pomáhali všude po Evropě, kde bylo potřeba.

Francouzská revoluce (1789 a 1799) však bohužel přinesla nenávist vůči církvi a zatýkání a věznění. Ušetřen nebyl ani Klement, který byl nakonec vyhoštěn ze země. Opět se nevzdal.  Odešel do Vídně. I když měl zakázáno působit jako kněz, měl mnoho přátel. Zval je k sobě, zpovídal, radil, povzbuzoval.

Těsně před svou smrtí byl již nemocný Klement nařčen z rozvracení pořádku a měl být vyhoštěn ze země. Jeho pověst se však donesla až k císaři, který se Klementa zastal a daroval redemptoristům kostel. Klement se i přes velké bolesti pokoušel denně plnit své povinnosti. Lidé si vyprávěli o krvavých stopách, které po něm zůstávaly ve sněhu. Zemřel r. 1820 a za necelých 100 let byl svatořečen a Vídeň si ho stanovila za svého patrona a přímluvce.

Jeho rodná světnička v Tasovicích byla přebudována na kapli, kostel zasvěcený svatému Klementovi spravuje komunita redemptoristů.

 

Svatý Klemente Maria Hofbauere, pros za nás!

 

kněz kongregace redemptoristů

Patron: města Vídně, pekařů

Atribut: růženec, chleby

Se svolením zporacováno podle knihy: Svatí na každý den - II. svazek, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

 

 

  

Se svolením převzato z knížečky: Svatý Klement Maria Hofbauer, edice Poznáváme naše světce. Vydali katechetiolomouc.cz