Abšalómova vzpoura

Abšalómova vzpoura

Druhá Samuelova 13–15

Davidovy děti, které měl s dalšími ženami, rostly a dospívaly. Jedním z nich byl Abšalóm – pohledný mladík, který se po celé zemi proslavil svými dlouhými tmavými vlasy. Byl to také rozzlobený mladík. Jeho nevlastní bratr Amnón znásilnil Abšalómovu sestru Támar, která se z toho nemohla vzpamatovat a žila v ústraní v Abšalómově domě. Abšalóma i jeho otce útok na Támar rozzlobil, ale David Amnóna nepotrestal. Abšalóm se rozzuřil natolik, že vzal pomstu do vlastních rukou a viníka zabil.

Celá tato záležitost způsobila v královské rodině obrovský zmatek. David byl Amnónovou smrtí tak zničen, že nebyl schopen Abšalómovi odpustit. Tři roky se Abšalóm musel ukrývat na cizích královských dvorech. Jeho věrnost otci v té době zmizela. I když se nakonec směl vrátit do Jeruzaléma, neměl již vůči stárnoucímu králi mnoho úcty.

Jak čas běžel, začal být Abšalóm stále zahořklejší. Rostly však i jeho ambice. „Myslím, že bych byl lepším králem, než je můj otec,“ říkal si. „Usadím se u městské brány. Lidé tam chodí, aby král nebo některý z jeho soudců rozhodli jejich spory. Postavím se na stranu těch, kteří mají nějaké výhrady a stížnosti, a ukážu jim, že král neposlal soudce, který by jim pomohl. Lidé se tak začnou obracet na mne a budou mne považovat za vůdce.“

Po několika letech měl již Abšalóm řadu stoupenců. Odešel z Jeruzaléma, prohlásil se za krále a shromáždil armádu. Pak se vrátil, aby dobyl město. David a jeho stoupenci z města uprchli.

Válka mezi otcem a synem

Druhá Samuelova 18–19

Jednoho dne došlo k tomu, že se Abšalómova a Davidova armáda postavily proti sobě. Před bitvou řekl David svým důstojníkům i vojákům: „Ať se dnes stane cokoli, nechci, abyste Abšalómovi ublížili. Nepřeji si, aby se mu cokoli stalo. To je rozkaz!“

Za okamžik již byla bitva v plném proudu a teklo děsivé množství krve. Davidova armáda si vedla lépe a pustila se do pronásledování prchajících Abšalómových mužů. Sám Abšalóm skočil na mezka a ujížděl do lesa, aby si zachránil život. Z houštiny náhle vyskočila skupinka Davidových mužů. Mezek se splašil. Abšalómovy dlouhé vlasy se zapletly do větví stromu a on uvízl.

Jeden z vojáků to utíkal říct veliteli Jóabovi. „Proč jste toho rebela nezabili?“ rozkřikl se velitel. „Dal bych vám slušnou odměnu – deset kusů stříbra.“ Muž se zděsil. „Abšalóma bych nezabil ani za tisíc kusů stříbra,“ odpověděl. „Všichni jsme slyšeli králův rozkaz. Kdybych neposlechl, určitě bys mne nehájil!“

Jóab si pohrdavě odplivl. Došel k místu, kde Abšalóm uvízl, a pyšně se usmál. Pak s chladným rozmyslem vrazil do jeho těla tři oštěpy. „Dorazte ho,“ nařídil vojákům, kteří stáli poblíž.

Zpráva o Abšalómově smrti se Davida hluboce dotkla. Pro svého syna plakal, jako by plakal každý otec. Jeho slzy však Jóaba rozzlobily. „Nech těch hloupostí,“ řekl Davidovi. „Ten kluk byl vrah a povstalec. Museli jsme proti němu zakročit – a nezapomínej, co to stálo jiné rodiny. V tomhle boji nezemřel jen on. Měl bys veřejně poděkovat těm, kdo se postavili na tvoji stranu.“

David si uvědomil, co je jeho povinností. Cestou zpět do Jeruzaléma se snažil znovu navázat dobré vztahy s lidmi. Jeho úkolem nyní bylo opět spojit národ.

Děkovná píseň

Druhá Samuelova 22; Žalm 18

Král David, který byl velkým válečníkem, porazil všechny své nepřátele. Věděl, že mu Bůh požehnal. Zpíval vítěznou píseň, která byla zároveň písní plnou díků vůči Bohu.

Hospodin je můj ochránce,
moje pevnost a tvrz.
Bůh je můj ochránce,
můj štít a má obrana.

Ze všech stran smrt mi hrozila
jako rozbouřené moře.
Zkáza se na mne valila
jako mořský příliv.

Volal jsem k Hospodinu v čase trápení a těžkostí
a on ve svém svatém chrámu mé volání vyslyšel.

Hospodine, ty jsi věrný těm, kdo jsou věrní tobě.

Ty mne chráníš,
ty mne zachraňuješ,
ty mi dáváš vítězství.

Bože, budu tě chválit.
Chvála Hospodinu!

z knihy: "Bible - příběhy na každý den", vydala: Česká biblická společnost
autor: Mary Joslinová, ilustrace: Amanda Hallová

Modlitby z knihy k těmto kapitolám

Bože, vyslyš volání o pomoc těch, jejichž rodiny prožívají trápení a zmatek.
Bože, pomoz mi odolávat zlu, ale nejednat krutě.
Bože, buď mým štítem a mým obráncem.