Nehemjáš

STAVITEL NEHEMJÁŠ

Nehemjáš 1–12, Zacharjáš 9

Nehemjáš přemýšlel o zprávách, které dostal. Byl číšníkem cizího vládce, perského krále Artaxerxa, a žil v jeho nádherném paláci. Mezitím se někteří Židé vrátili do Jeruzaléma a snažili se město opravit. A teď se dověděl, že se jim nedaří v pracích pokračovat. Pořád mu to leželo v hlavě.

I král si všiml, že vypadá smutně. „Co se děje?“ ptal se ho, a tak mu to Nehemjáš řekl. „A jak bych ti mohl pomoci?“ chtěl vědět vládce. Nehemjáš rychle poprosil Boha, aby mu dal moudrou odpověď. „Dovol mi vrátit se do Jeruzaléma. Odtud přišel můj lid. Rád bych jim pomohl město obnovit.“ „Dobrá, můžeš jít,“ souhlasil král. „Dám ti doporučující dopisy, abys neměl cestou žádné potíže.“

Zakrátko vyrazil Nehemjáš na cestu. Když přišel do Jeruzaléma, pohled na trosky jej ohromil. Nevěděl, kde začít. V noci objel na oslu celé město. Obhlédl hradby a sestavil si plán. Potom jej vysvětlil obyvatelům Jeruzaléma. „Hradby kolem města jsou pobořené,“ řekl jim. „Musíme je opravit, aby byly znovu vysoké a pevné. Pak budeme moci být na své město opět hrdi.“

Začali hradby opravovat. Mnozí Židé z Jeruzaléma i okolí se na stavbě nového města nadšeně podíleli. Brzy však nastaly nesnáze. Kmeny žijící v okolí města pozorovaly opravu hradeb s nelibostí. Nehemjáš se doslechl, že připravují protiútok. Modlil se k Bohu, aby mu pomohl jednat moudře.

„Musíme se připravit k boji,“ řekl ostatním. „V kteroukoli denní i noční dobu bude polovina z vás držet hlídky a druhá polovina bude pracovat. Já budu na hlídce neustále a se mnou voják s polnicí. Když uslyšíme něco podezřelého, zatroubí na polnici. To bude znamení k boji.“

Nepřátelé viděli, že Nehemjáš je odhodlán se bránit a neodvážili se zaútočit. Konečně byly hradby opraveny. Židé se opět mohli cítit ve městě bezpečni. Všichni se sešli na slavnosti.

„Bůh je naším Bohem! Chceme žít jako Boží lid!“ volali. „Ať nás kněz Ezdráš poučí, co máme dělat.“ Ezdráš stál na dřevěném lešení a četl z knih zákona. Lidé se radovali. Příštího dne jim Ezdráš oznámil: „Přemýšlel jsem o tom, co jsem vám četl, a myslím, že bychom měli uspořádat zvláštní slavnost. Je čas připomenout si dobu, kdy naši předkové putovali s Mojžíšem pustinou a žili ve stanech. Postavíme si z větví přístřešky a strávíme v nich celý týden.“

Všichni se na to těšili. Přinesli z lesa větve a po celém městě si vystavěli chýše. Slavili slavnost stejně jako jejich předkové před dávnými časy. Brzy nato přišel další slavnostní den. V tomto dni měl každý litovat všech svých hříchů a zlých skutků.

„Bože,“ modlili se, „známe všechny příběhy o tom, jak ses vždy staral o svůj lid. Děkujeme ti za všechno, co jsi pro nás udělal. Odpusť nám, že jsme se od tebe často odvraceli a neplnili tvou vůli. Chceme už navždy žít jako tvůj lid.“

z knihy: "Bible – čti a poznávej", vydala: Česká biblická společnost
autor: Sophie Piperová, ilustrace: Anthony Lewis