Každý rok 11. února slaví celý svět jeden neobyčejný den. Vyhlásil ho papež Jan Pavel II. a jeho cíl je jasný: abychom si všimli těch, kterým není zrovna do skoku, a ukázali jim, že na svůj boj nejsou sami.

Proč je tento den důležitý?

Být nemocný není jen o rýmě nebo kašli. Člověk se často cítí slabý a smutný, jako by byl za neviditelnou zdí. Tento den nám připomíná, že každý z nás může být takovým „pomocným lékařem“.

Nemusíme mít hned diplom z medicíny – Ježíš nás učil, že k uzdravení stačí víra, láska a laskavost. Modlitba i úsměv jsou také léky, které v lékárně nekoupíte, ale fungují zázračně!

Staň se i ty „roznašečem radosti“: nemocným můžeme pomáhat různě a zvládne to úplně každý:

  • modlitba jako neviditelné objetí
    Pomodli se za ty, které něco bolí, ale i za doktory a sestřičky, aby měli dost síly.
  • návštěva
    Máš babičku nebo kamaráda v posteli? Krátká návštěva nebo zavolání jim zvedne náladu víc než televize.
  • tajná pošta
    Namaluj veselý obrázek nebo napiš vzkaz. Barevný papír na nočním stolku dokáže rozzářit celý pokoj.
  • úsměv
    Někdy stačí jen milé slovo. Je to jako sluníčko, které prokoukne mraky.

Chceš se dozvědět víc? Podívej se na tyhle materiály:

Ke stažení:

rodina na procházce a rouškou.pdf