20. května si připomeneme mimořádného člověka, otce Klementa Maria Hofbauera. Jeho život byl naplněn neskutečným množstvím překážek. Přesto se nevzdával a Bůh mu vždy ukázal nové cesty, kde mohl podle své touhy sloužit.
26. prosince 1751 se v Tasovicích u Znojma Pavlovi a Marii Dvořákovým narodil syn Jan. Byl devátý z dvanácti dětí. Z jedenácti sourozenců však zůstali Jeníkovi brzy jen tři starší bratři a sestra Barborka. Když mu bylo sedm, zemřel mu i tatínek.
Přesto byl Jeník veselý kluk, který rád zpíval a těšil se z toho, že může chodit ministrovat. V srdci zatoužil stát se dobrým knězem. Jeho maminka neměla ale na studia peníze, a tak šel do učení na pekaře. Přesto věřil, že mu Bůh časem cestu ke kněžství ukáže.
A opravdu, i když to nebylo jednoduché, později dostal alespoň nakrátko možnost studovat v klášteře a stal se poustevníkem. Přesto nezmizela jeho touha po kněžství. Svou pracovitostí i radostí z víry oslovil nakonec dvě bohaté dámy, které mu umožnily, opět po nečekaných komplikacích, dostudovat a byl vysvěcen na kněze.
Klement pak putoval po Evropě a zůstal v Polsku, ve Varšavě, která byla tou dobou plná válečných sirotků, žebráků i zlodějů. Klement na sebe opět strhával pozornost, byl plný elánu, pracoval rukama, nestyděl se žebrat o chléb a peníze pro děti z ulice, ošetřoval raněné z krvavého povstání. Podařilo se mu založit první klášter redemptoristů a posléze další a pomáhali všude po Evropě, kde bylo potřeba.
Francouzská revoluce (1789 a 1799) však bohužel přinesla nenávist vůči církvi a zatýkání a věznění. Ušetřen nebyl ani Klement, který byl nakonec vyhoštěn ze země. Opět se nevzdal. Odešel do Vídně. I když měl zakázáno působit jako kněz, měl mnoho přátel. Zval je k sobě, zpovídal, radil, povzbuzoval.
Těsně před svou smrtí byl již nemocný Klement nařčen z rozvracení pořádku a měl být vyhoštěn ze země. Jeho pověst se však donesla až k císaři, který se Klementa zastal a daroval redemptoristům kostel. Klement se i přes velké bolesti pokoušel denně plnit své povinnosti. Lidé si vyprávěli o krvavých stopách, které po něm zůstávaly ve sněhu. Zemřel r. 1820 a za necelých 100 let byl svatořečen a Vídeň si ho stanovila za svého patrona a přímluvce.
Jeho rodná světnička v Tasovicích byla přebudována na kapli, kostel zasvěcený svatému Klementovi spravuje komunita redemptoristů.
Svatý Klemente Maria Hofbauere, pros za nás!
kněz kongregace redemptoristů
Patron: města Vídně, pekařů
Atribut: růženec, chleby
Se svolením zporacováno podle knihy: Svatí na každý den - II. svazek, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Se svolením převzato z knížečky: Svatý Klement Maria Hofbauer, edice Poznáváme naše světce. Vydali katechetiolomouc.cz