Oslava Halloweenu už pronikla z ulic i do škol a předškolních zařízení. Nezřídka ho učitelé slaví spolu s žáky, pořádají se scénky a dělá se výzdoba z vydlabaných dýní. Tváří v tvář tomuto fenoménu se z různých stran ozývají obavy: Někteří vidí v oslavách Halloweenu návrat k pohanským rituálům, jiní jej považují jen za konzumní folklor, něco jako masopust v nesprávnou roční dobu.

Původ svátku

Kdo si v tom kontextu ještě vzpomene na Halloweenem postupně vytlačovaný křesťanský svátek Všech svatých? Pokud se 1. listopad vůbec objeví v médiích, pak se lidem překrývá se Vzpomínkou na všechny věrné zemřelé (lidově Dušičky), která v liturgii připadá na následující den. Přitom slovo Halloween je jen zkomolenina anglického výrazu irské provenience All Hallows’ Eve – předvečer všech svatých. Halloween tedy má svůj základ v řádném katolickém svátku, kdy se nejprve připomínají zástupy vykoupených před Boží tváří a poté se v modlitbě vzpomíná na všechny zesnulé v Pánu. Bohužel v poslední době tento den mnohde vyústil do odpudivé parodie posvátna. Zdeformovaný název zastřel irské slovo hallow označující svatost. Jak je vůbec možné, že se z dávné křesťanské tradice vyklubala současná maškaráda v hororovém stylu?

Máme se tedy Halloweenu obávat?

Halloween se komerčně podbízí jako svátek dětí a mladých, zábavný i poněkud „transgresivní“ (v ten den jako by bylo přípustné překračovat hranice bontonu i morálky – pozn. red.). Lidé se převlékají za strašidla, upíry či zombie a pořádají se taneční párty v převlecích. To už bohužel nelze považovat za pouhý byznys nebo za obdobu masopustního veselí. Je důležité správně pochopit kulturní pozadí svátku, jakož i okultní souvislosti a praktiky, které se na něj postupně nabalují.

Ezoterická literatura totiž považuje za významný den 31. říjen, o němž vypovídá: „Velký Sabba se vrací čtyřikrát ročně... Halloween je snad nejmilejším svátkem; Samain je „nejmagičtějším“ dnem roku, Novým rokem ezoteriky; nejdůležitější svátek roku pro následovníky Satanovy.“ Důležité datum keltské kultury, jemuž dalo křesťanství nový význam, se tedy stalo součástí okultního kalendária. V mnoha podnicích se u této příležitosti nabízejí přímo ezoterické párty, kdy je možné kromě tance a hodování  též konzultovat věštce nebo vykladače karet a horoskopů. Mladým lidem se tak nabízí příležitost přiblížit se k okultním praktikám a zdánlivě neškodná zábava se tak stává mostem, který je uvádí do světa ezoteriky, spiritismu a magie. Jinými slovy, ohledně magie a ezoteriky se tu cíleně vytváří přátelská atmosféra. Tyto skutečnosti zdola jsou představovány jako dobré, užitečné a zábavné, aby se o ně probouzel živý zájem.

Biskupové apelují proti

Z toho důvodu se dnes setkáváme s naléhavým varováním, jež bývá adresováno rodičům, učitelům i animátorům dětí a mládeže: „Bojkotujte Halloween!“ Tato výzva zaznívá jak od biskupů, kteří mluví o „pohanském svátku“ podkopávajícím naši identitu, tak i od kněží či aktivních laiků. Historik Franco Cardini zdůrazňuje, že bojkot by měl začít okamžitě, dříve než se daná praxe začne označovat za „tradici“. Křesťanské tradice jsou ohrožovány spíše zevnitř, a sice nedostatkem vnitřní síly. Někdy i svou nejasností, malou srozumitelností. Nevkusná přehlídka démonů, upírů, strašidel, čarodějnic a zombie, která se pořádá koncem října téměř v celém západním světě, není jen nevkusným pseudokarnevalem, nýbrž skutečným útokem na naši hlubokou identitu, na naše křesťanské tradice a v neposlední řadě na vnímání vzájemné solidarity mezi námi a těmi, kdo nás v životě předešli.

Symboly Halloweenu

Halloween nadále přitahuje nové a nové příznivce. Během let jakoby „dospěla“ i tato oslava. Výlohy prodejen již nenabízejí jen artikl pro děti, ale i pro dospělé, mezi nimi kromě dýňové výzdoby třeba i loutky čarodějnic, amulety, „léčivé“ kameny a jiné okultní pomůcky a předměty. Symboly Halloweenu, jako jsou netopýři, černé kočky, měsíc v úplňku, čarodějnice a strašidla, mají už velmi málo společného se starodávným keltským svátkem Samain, a ještě méně se slavností Všech svatých nebo s Památkou zesnulých. Jde spíš o okultní symboly, které již zdomácněly v lidovém povědomí. Měsíc v úplňku označuje noc, která je ideálním časem k provozování okultních rituálů. Černé kočky jsou zase spojovány s čarodějnicemi: údajně se čarodějnice dovedou převtělovat do koček, a proto se kolem nich vždycky nějaká potuluje. Netopýrům se připisují okultní schopnosti, protože mají některé vlastnosti ptáků, kteří jsou v okultní sféře symbolem duše, a zároveň i démonů, poněvadž žijí ve tmě. Podle středověkých legend se ďábel rád proměňoval v netopýra. 

Napůl žertem a napůl vážně se nám tedy podbízí jistý druh „okultní propedeutiky“. Ostatně i obhájci Šifry mistra Leonarda s oblibou opakovali, že je to přece „jen román“. S veselým přáním „Happy Halloween!“ se tak každoročně zdobí výlohy a organizují večírky, v některých školách na něj tematicky zaměřují celé vyučovací hodiny, např. se zdůvodněním, že jde o "zábavnou formu výuky angličtiny". S tím se však podprahově propaguje ezoterika a široký proud hnutí New Age, s celým spektrem praktik včetně vyvolávání duchů, zájmu o pyramidy a egyptské kulty mrtvých, o magii, vampyrismus, reiki a tak dále.

Není Halloween opravdu jen maškarádou a karnevalem?

Pořád asi nejvíc lidí vnímá Halloween jen jako bezobsažný karneval, který s naší kulturou a tradicí nijak nesouvisí, maximálně konkuruje křesťanským svátkům 1. a 2. listopadu, pokud jde o byznys. V každém případě už tento fenomén nelze ignorovat, protože zasahuje i naši kulturní scénu. Co tedy dělat? Někdo je toho názoru, že proti Halloweenu je třeba zásadně brojit, protože vytlačuje naše tradice spojené se vzpomínkou na naše drahé zemřelé a s modlitbou za ně. Ohrožuje též víru ve společenství svatých, tedy ve vzájemný vztah solidarity mezi všemi věřícími – tady na zemi i v nebi. Rodiny i pedagogové by se tedy měli spojit a zasáhnout proti nevkusnému znesvěcování tajemství smrti a posmrtného života, byť není snadné jít proti proudu. 

Co tedy dělat? Má smysl se proti Halloweenu bouřit?

Nicméně víc než hromování nad Halloweenem i nad literaturou, jako je například Harry Potter, nám pomůže zdravý rozum. Čáry, kouzla, nadpřirozené bytosti, čarodějnice, skřítci, víly, strašidla a zaklínadla byly vždy přítomné v pohádkách, aniž by se tím otevřeně či podprahově propagoval okultismus. A právě díky zdravému strachu, který pohádky vzbouzejí, se děti mohou naučit, jak důležité je rozlišovat dobro a zlo a zvolit si mezi nimi to správné. Podobně je tomu i v příbězích křesťanského autora C. S. Lewise. Některá jeho díla jsou také plná magických jevů a postav, a byť se zdá, že zlo vítězí, smrt je nakonec poražena „tím nejmocnějším kouzlem“, které existuje od úsvitu dějin.

„Kdopak by se vlka bál?“ prozpěvují si tři prasátka v pohádce, přičemž se vzájemně povzbuzují k odvaze tváří v tvář zlému vlkovi. Halloweenu se nemusíme bát, pokud ovšem víme, oč jde. Vraťme se tedy o mnoho století nazpátek, k velkému keltskému svátku, který tenkrát nesloužil – jak se někteří mylně domnívají – k oslavě Knížete smrti a Krále temnot. Šlo o významný svátek, který se v průběhu staletí proměňoval, ale uchoval si svůj prvotní význam. I v současnosti se na přelomu října a listopadu v mnoha zemích vzpomíná na slávu svatých u Boha a na zemřelé. Zejména v zemích, kde katolíci představují většinu populace, se hřbitovy rozzáří světlem svíček. Někde se umisťují do oken lucerny. Mnohé ze zvyklostí tohoto týdne mají své kořeny v dávné tradici. Halloween – anglicky "Předvečer všech svatých" tedy patří mezi nejstarší evropské svátky. Necháme jej napospas šarlatánům a okultistům?

 

Se svolením převzato z knihy "Dýně útočí",
kterou vydalo
nakladatelství Paulínky .

► Nápady, jak mluvit s dětmi o tomto svátku můžete rozkliknout z Linky víry na našem webu vira.cz v otázce:


♦ Dušičky x Halloween ve školách nebo v dalším podobném dotazu
♦ Je slavení Halloweenu z křesťaského pohledu špatné? nebo v článku