3. neděle velikonoční - B - Na cestě do Emauz

Když se učedníci opět sešli, dva z nich vyprávěli o tom, co se jim přihodilo po cestě do Emauz a jak poznali Pána Ježíše při lámání chleba. Bylo to v době, kdy Ježíš byl již vzkříšen a přicházel mezi své učedníky i jiné lidi. Potkával se a mluvil s nimi.

Náhle se Pán Ježíš objevil mezi shromážděnými učedníky. Oni se ale lekli a mysleli si, že vidí ducha. Pán Ježíš se zeptal: „Proč pochybujete, že mě vidíte? Podívejte se na moje ruce a na moje nohy. Dotkněte se a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ Ukázal jim své ruce a nohy. Oni ale pořád ještě nevěřili, že vidí opravdu Ježíše. Jenom se nesmírně divili. Pán Ježíš je požádal o něco k jídlu. Podali mu kousek ryby a on ji před nimi snědl. To vše udělal Pán Ježíš proto, aby učedníci měli naprostou jistotu, že on je opravdu živý vzkříšený Mesiáš.

Pán Ježíš posílá své učedníky ke všem národům světa, aby se všichni dozvěděli, že byl vzkříšen. Mnoho lidí ho vidělo a dokonce si mohli sáhnout na jeho ruce a nohy, mohli ho vidět jíst. Pán Ježíš chtěl, aby všichni věřili, že jim byly odpuštěny hříchy díky jeho smrti na kříži a jeho zmrtvýchvstání.

(Přepsaný text přejat se svolením z webu www.kanan.cz)

Dětské kázání:

3. neděle velikonoční

Téma: Lk 24,47

Autor: Ludmila Vyskočilová

Rekvizita: klíče

Promluva: "Co myslíte, že je nejdůležitější, když odcházíte z domova? Nezapomenout si klíče, abychom se mohli zase vrátit domů. Kdybychom je přece jenom zapoměli doma a zabouchli si dveře, bylo by to dost těžké. Nemohli bychom domů a museli počkat na někoho, kdo by nám pomohl. Museli bychom za ním jít nebo mu zavolat (když bychom si doma nezapoměli i mobil) a poprosit ho.

Každý hřích, všchno špatné, co uděláme je jako bychom za sebou zabouchli dveře, které vedou domů k Bohu a ztratili klíč. Ježíš je ten, který tím, že umřel a zase žije, přichází s klíčem, kterým všem, kteří se chtějí vrátit domů, ke svému tatínkovi Bohu, otvírá dveře."