Jednou se Pán Ježíš o samotě modlil. Když ho uviděli jeho učedníci, prosili ho: „Pane Ježíši, nauč nás modlit se.“
Pán Ježíš jim tedy řekl: „Když se modlíte, říkejte: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.“
Pak jim Pán Ježíš ještě řekl: „Pánu Bohu na vás záleží. Proto vaše prosby rád vyslyší. Budu vám teď vyprávět příběh: K jednomu člověku přišla v noci návštěva. On ale neměl, co jí dát k jídlu. Šel proto ke svému příteli, a prosil ho: „Příteli, prosím tě, půjč mi tři chleby. Právě ke mně přišla návštěva a já nemám, co jí dát k jídlu. Přítel mu ale odpověděl: „Je noc, jsem už v posteli a dům je zamčený. Nebudu teď kvůli tobě vstávat.“
Ten člověk ale stále prosil, až jeho přítel nakonec vstal a chléb mu dal. A tak stejně i vy proste Pána Boha a dostanete od něj všechno, co potřebujete. Vždyť i vy dáváte svým dětem to, o co vás prosí. A vy jste přece Boží děti.
Přepsaný text se svolením z webu www.kanan.cz.
Dětské kázání - Proste a dostanete
17. neděle v mezidobí
Ludmila Vyskočilová
Rekvizita: Může být krabice zabalená jako dárek
Kouzelné slovíčko prosím
Znáte kouzelné slovíčko? Správně – prosím! Určitě ho používáte, když něco moc chcete – třeba když prosíte rodiče, dědečka nebo babičku. Někdy nás k tomu dospělí trochu postrčí, ale často prosíme i sami, protože máme nějaké velké přání.
Když jsem byla malá jako vy, nejvíc jsem se těšila, když mě babička vzala před svátkem do hračkářství. Mohla jsem si tam vybrat dárek sama! Ale pozor – dárek nesměl být příliš drahý. A některé hračky mi babička nedoporučila, protože věděla, že mě rychle přestanou bavit. Měla skoro vždycky pravdu – i když jsem to nerada slyšela.
Dárky, které nejsou pro malé děti
Někdy se nám něco hrozně líbí, ale dospělí nám to prostě nekoupí. Ne proto, že by nás neměli rádi, ale protože by to pro nás mohlo být nebezpečné. Třeba já jsem si moc přála mít stejné nádobí jako babička, hlavně její červené hrnce. Mohla jsem s nimi vařit, ale jen opatrně. Nože a sirky mi ale nikdy nepůjčila, ty dostaly do ruky až moje starší sestry. Byla jsem z toho smutná. Ale jednou jsem taky vyrostla a teď už ani nevím, kdy přesně se z nožů a sirek stala běžná věc. A jak dlouho mi to tenkrát připadalo jako věčnost!
Bůh slyší každé přání
Někdy rodiče nebo prarodiče prostě řeknou: „To zatím nejde.“ A to je v pořádku. Ne všechno je vhodné právě teď. Ale víte co? Můžete se spolehnout, že vás mají rádi a rádi vám splní každé rozumné přání. A stejně tak je to s Bohem. Je to náš nebeský Tatínek. Miluje nás a přeje si, abychom mu svěřovali svá přání a touhy.
Když mu je řekneme, možná časem zjistíme, že by bylo lepší si přát něco jiného – nebo že na některé věci ještě není ten pravý čas. Ale jedno je jisté: Bůh nám nikdy nedá nic, co by nám mohlo ublížit.
Materiály ke katechezi:
- Dětský list z dílny redakce deti.vira.cz
- Nedělní karty Arcidiecézního Katechetického střediska v Praze
- List k zamyšlení, Kvíz 1 nebo také Kvíz 2, dále barevný komix, který najdeme i v černobílém provedení, to vše se svolením převzato se svolením z webu www.kanan.cz
- Materiály k modlitbě Otče náš
Videonáměty:
Z Českobudějovického biskupství k nám míří další povídání s paní Martinou Fürstovou:
a povídání pro starší děti zvané Minikatecheze:
Písnička Otče náš:
