V době Pána Ježíše žili lidé, kteří si o sobě mysleli, že jsou lepší než ostatní, protože jsou hodnější. Těm vyprávěl Pán Ježíš následující příběh: „Jednou přišli do jednoho chrámu dva lidé - farizeus a celník. Farizeus – to byl někdo jako kněz – a celník, ten vybíral od lidí daně.

Celníci byli často nepoctiví. Vybírali víc peněz, než měli, a ty si pak nechali pro sebe.

Farizeus šel až dopředu kostela a modlil se: „Pane Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé. Jsem hodný, modlím se, chodím do kostela, postím se. Děkuji, že nejsem tak špatný jako támhleten celník!“ Zato celník zůstal stát vzadu v kostele, ani se neodvážil jít dál a modlil se: „Bože, jsem velký hříšník a dělám mnoho špatného. Prosím, odpusť mi to!“

Pak se Pán Ježíš zeptal: „Která modlitba se Pánu Bohu líbila víc? Ta celníkova! Celník totiž upřímně litoval svých chyb, zatímco farizeus se jen vytahoval.“

(Přepsaný text a obrázek přejat se svolením z webu www.kanan.cz)


AKTUÁLNÍ TEXTY K TÉTO NEDĚLI si můžete přečíst na webu vira.cz

NÁMĚT NA DĚTSKÉ KÁZÁNÍ:

30. neděle v mezidobí

Téma: Lk 18, 9-14 

Autor: Ludmila Vyskočilová

Promluva:

Víte, kudy se chodí do kostela? Pochopitelně dveřmi. Dveře našeho kostela přece dobře znáte, před chvílí jste jimi prošli a procházíte jimi pokaždé, když přicházíte do kostela  na mši svatou. Dovedli byste mi říct, jak vypadají dveře našeho kostela? Z jakého jsou materiálu, jakou mají barvu? 
 
Jak ale vypadají dveře do nebeského království, kde na nás čeká Ježíš ne v podobě chleba, ale živý? Můžeme si je představovat, ale viděl je někdy někdo z vás? Nikdo. Jak se tedy do nebeského království dostaneme? Neznáme ani jak vypadá jeho vchod, kudy se tam jde... Stačí, když budeme hodní a cesta k Bohu se nám ukáže? Ne. Přidáme dobré skutky, budeme se dělit, odepřeme si čokoládu a cesta i vchod se ukáží? Ne. 
 
Cestu i vchod zná jen Ježíš a tak se ho musíme dobře držet, protože jen on nás může do Božího království dovést. Po této “cestě” jdeme s Ježíšem celý život. Jdeme po ní, když si hrajeme, když se učíme, když jsme sami, když jsme doma, když jsme s kamarády... Když budeme hodní, jde se nám určitě líp, ale když se Ježíše pustíme a opustíme ho při hříchu, při zlém skutku, co myslíte, že bychom měli dělat, abychom se neztratili?
 
Co bychom měli dělat, abychom se mohli zase “chytit” Ježíšovy ruky?
(Děti na to určitě přijdou.)
 

DALŠÍ MATERIÁLY KE KATECHEZI K EVANGELIU:

  Dětský list pro katechezi  dále nabízíme Pracovní list: kouzelná slova Kouzelná slova z dílny redakce deti.vira.cz

♦  Nedělní karty Arcidiecézního katechetického střediska v Praze

♦  List k zamyšleníKvíz z KanánuKvíz 2, dále barevný komix,  který najdeme i v černobílém provedeníObrázek k vykreslení - to vše se svolením převzato z webu www.kanan.cz

 

VIDEONÁMĚTY:

 Z Českobudějovického biskupství k nám míří další povídání s paní Martinou Fürstovou

♦ povídání pro starší děti zvané Minikatecheze (přidáváme, až autoři zveřejní)