Rozdělení ctností

Křesťanské ctnosti jsou návyky, které nám pomáhají žít v Boží blízkosti a žít dobrý života podle víry. Jsou to způsoby naučeného chování, jak konat v životě dobro. 

a) Křesťanské ctnosti

1. Kardinální (základní) ctnosti:

• Moudrost (prozíravost) (prudentia) – schopnost rozpoznat, co je správné, a jednat podle toho.
• Spravedlnost (iustitia) – trvalá vůle dávat každému to, co mu náleží. Respektovat práva a důstojnost druhých. 
• Statečnost (fortitudo) – odvaha čelit obtížím a vytrvat v dobru i přes překážky.
• Střídmost (temperantia) – umírněnost a sebeovládání - schopnost vyhýbat se extrémům v emocích, jednání a touhách. Často se vztahuje k širším oblastem života, jako je emocionální vyváženost nebo střídmost ve všech aspektech životního stylu.

2. Náboženské ctnosti (někdy nazývané Božské)

• Víra (fides) – pevná důvěra v Boha, v jeho slovo a záměry.
• Naděje (spes) – očekávání věčného dobra, víra v Boží pomoc a věčný život.
• Láska (caritas) – nezištná láska k Bohu a bližnímu

3. Další křesťanské ctnosti:

• Pokora - Pokora znamená uznat své vlastní limity, chyby a nedostatky bez pocitu méněcennosti, ale také bez potřeby vyvyšovat se nad druhé. U křesťanů znamená zůstat pokorným přijmout  a uznat svou závislost na Bohu. Pokorný člověk si je vědom svých schopností a úspěchů, ale zároveň si uvědomuje, že není neomylný a že každý má své silné i slabé stránky. Pokora zahrnuje respekt k druhým, ochotu naslouchat a učit se, a přijetí toho, že člověk nemusí být vždy středem pozornosti nebo mít pravdu. Je to vyvážený postoj mezi sebedůvěrou a otevřeností vůči novým názorům a kritice.
• Milostivost - laskavost a milosrdenství vůči druhým, zvláště vůči těm, kteří potřebují pomoc nebo odpuštění. 
• Chudoba v duchu – schopnost být odtržen od materiálních věcí a vnitřní svoboda od lpění na majetku, jak je to popsáno v Blahoslavenstvích (Matouš 5:3).
• Tichost – schopnost jednat s mírností, klidem a bez agresivity. 
• Čistota – schopnost udržovat zdrženlivost a respekt k vlastnímu tělu a tělu druhých, zejména v oblasti sexuality. Znamená to vědomě kontrolovat své jednání, myšlenky a touhy tak, aby byly v souladu s osobními hodnotami a etikou. Cudnost znamená také důstojné a přiměřené chování v mezilidských vztazích, vyhýbání se zbytečné provokaci nebo vulgaritě a snahu zachovávat určitý stupeň soukromí a respektu v intimních záležitostech. 
• Poslušnost – schopnost respektovat autoritu a podřídit se pravidlům, pokynům nebo rozhodnutím, které vycházejí od někoho s vyšší odpovědností nebo kompetencemi, u křesťanů také poslušnost vůči Bohu. Poslušnost znamená přijmout a dodržovat nařízení, aniž by člověk jednal svévolně nebo v rozporu s danými pravidly. Poslušnost ale nemusí být slepé následování; může zahrnovat rozumné zvažování daných pokynů a dobrovolné přijetí, pokud jsou považovány za spravedlivé a smysluplné.
• Lítost – schopnost uznat vlastní nedostatky a snaha změnit své chování
• Vytrvalost – trvalá věrnost dobru, schopnost trvale usilovat o dosažení cíle, překonávat překážky a nevzdávat se navzdory obtížím. Vytrvalost vyžaduje trpělivost, disciplínu a vnitřní sílu pokračovat v úsilí, přestože může být cesta k úspěchu náročná nebo zdánlivě nedosažitelná.
• Štědrost – nezištné darování času, zdrojů nebo lásky druhým. 
• Trpělivost –  schopnost snášet obtíže, čekat bez netrpělivosti na výsledek a zvládat frustraci, aniž by člověk ztratil kontrolu nad svým chováním nebo emocemi, aniž by člověk ztratil víru nebo naději. 
• Věrnost –  loajalita a důvěryhodnost, věrnost v manželství, ale i v každodenních mezilidských závazcích
• Odpuštění – schopnost odpustit druhým jejich chyby a křivdy, což přináší nejen osvobození od hořkosti, ale také možnost obnovit vztahy.

Tyto ctnosti podporují křesťanský život, přibližují věřící k Bohu a pomáhají jim lépe sloužit druhým. Hrají zásadní roli v křesťanském životě.
 

b) Lidské kvality, dobré vlastnosti