Zjisti, proč se u řeky Jordán otevřelo nebe a co krásného vzkázal Bůh svému Synu Ježíšovi. Dozvíš se také, proč u Pána Boha nemusíš čekat v řadě a hlásit se jako ve škole, ale můžeš k němu vlítnout jako domů k mamince!
Evangelium:
Jan Křtitel žil u řeky Jordán, kde křtil lidi. Jednou uviděl přicházet Pána Ježíše. Jan věděl, že Ježíš je Boží Syn, a proto se trochu zdráhal: „Pane, ty bys měl pokřtít mě, a ne já tebe!“ Ježíš mu ale s úsměvem odpověděl: „Neboj se, Jane, Bůh si přeje, abys mě pokřtil právě ty.“
Jan poslechl a společně vstoupili do vln Jordánu. Ve chvíli, kdy Ježíš vystupoval z vody ven, stalo se něco úžasného.
Přepsaný text se svolením převzat z webu www.kanan.cz
Zamyšlení:
Školní pravidla, nebo domácí pohoda?
Schválně, děti, kdo z vás už chodí do školy? Představte si, že sedíte v lavici a paní učitelka se na něco zeptá. Co musíte udělat, když chcete něco říct? Přesně tak – musíte se přihlásit. Nemůžete jen tak vykřiknout, pobíhat po třídě nebo vyrušovat. Ve škole jsou zkrátka přísná pravidla, aby se na každého dostala řada.
Ale co když přijdete domů? Musíte se v kuchyni přihlásit, když chcete mamince říct, že máte hlad? Nebo čekat v řadě, až si vás tatínek všimne? Kdepak! Doma jste „ve svém“. Můžete k rodičům přiběhnout kdykoliv, obejmout je a začít si povídat o čemkoliv. Jste jejich děti a oni jsou tu pro vás pořád.
A víte, co je na tom nejlepší? S Pánem Bohem je to jako u vás doma.
I když je nás na světě strašně moc (mnohem víc než dětí v jedné třídě!), u Boha se nemusíme hlásit a čekat, až na nás přijde řada. Bůh není přísný učitel v lavici, ale náš nebeský Tatínek. Slyší nás i tehdy, když jen šeptáme, a vidí nás, i když jsme schovaní v pelíšku. Stejně jako se v dnešním příběhu přihlásil k Ježíšovi, hlásí se i k tobě a říká:
„Ty jsi můj milovaný kluk, ty jsi moje milovaná holka. Mám z tebe obrovskou radost a vždycky tě moc rád vidím!“
Slovo pro chytré hlavy
Možná si říkáte, proč Ježíš potřeboval křest a ten hlas z nebe? Je to jednoduché! Tím, že se nechal pokřtít, nám Ježíš ukázal, že patří k nám. A ten Boží hlas, který řekl „To je můj milovaný Syn“, nebyl jen pro Ježíše, bylo to znamení hlavně pro lidi, aby to jasně slyšeli.
Díky křtu totiž patříme do Boží rodiny i my. Evangelium nám vypráví o tom, jak se Bůh ke svému Synu veřejně přihlásil, a naše zamyšlení nám připomíná, že stejně se Bůh hlásí i k nám. Bůh nám tím říká: „Nejste pro mě cizinci, jste moje milované děti a moje dveře jsou pro vás vždycky otevřené – bez hlášení se! :-)
Ke katechezi:
♦ Dětský list pro katechezi nebo jiný formát: Jan Křtitel 
a použít můžete i PL pro cyklus B
♦ Omalovánka k evangeliu - ilustrace: Soňa Häusl-Vad
♦ Nedělní karty Arcidiecézního katechetického střediska v Praze
♦ List k zamyšlení, Kvíz z Kanánu, Kvíz 2
♦ barevný komix, rovněž v černobílé verzi, Omalovánka - to vše se svolením převzato z webu kanan.cz
♦ Další podklady z našeho webu najdete v kategorii Křest Páně nebo vám mohou dobře posloužit i katechetické podklady například k cyklu C.
Videonáměty:
♦ Nedělní kázání pro děti, P. Roman Vlk - S ním to otevřeš!
♦ Evangelium, promluva a katecheze pro děti z farnosti Ústí nad Orlicí (P. Vl. Brokeš)
♦ Křest Páně - biblické postavičky a společnost Božího slova - Verbisti
♦ povídání pro starší děti zvané Minikatecheze:
