22. neděle v mezidobí, cyklus C

22. neděle - C - Láska nemá prázdniny!

Sportovci mohou ukončit kariéru a přestat sbírat medaile. Ale láska? Ta nikdy nekončí. Ani maminka, ani tatínek, ani Bůh si od ní nikdy neberou dovolenou.

Sportovci a jejich kariéra

Znáte nějakého známého sportovce, který má doma hodně medailí?
Někteří jich mají víc, jiní méně. Ale všichni jednou zjistí, že už závodili dost a „ukončí kariéru“. Přestanou závodit a místo tréninků mají volno.

A co rodiče?

Může třeba vaše maminka „ukončit kariéru“?
Může si říct: „Už jsem tě dost objala, pohladila a potěšila, mám toho dost, a teď už nic z toho dělat nebudu“?
To nejde! Ani maminka, ani tatínek tohle nikdy neřeknou – protože vás mají rádi. A kdo má rád, nikdy si neřekne: „Tak, už jsem měl rád dost, teď budu myslet jenom na sebe.“

Volno od lásky neexistuje

Od školy nebo práce si můžeme vzít volno.
Ale od lásky – od toho, koho máme rádi – nikdy.

A co Bůh?

Bůh je náš milující Otec. Ani On si od nás nebere dovolenou nebo prázdniny – vždyť slunce přece vychází každé ráno.

Před Bohem nemusíme závodit, kdo udělá víc dobrých skutků nebo kdo bude častěji v kostele. O to Bůh nestojí.

To, co Bůh opravdu chce, je jednoduché: aby nás měl blízko sebe. Touží, abychom s ním žili jako děti se svým tátou – s radostí, důvěrou a láskou.
Stejně jako doma chceme, aby nás měli rádi a aby nám bylo spolu dobře, tak i Bůh touží po tom, abychom byli šťastní s ním.

Protože jsme jeho děti – a jeho láska nikdy nekončí.

****

Evangelní téma „Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen“ (Lk 14,11; Mt 23,12) míří k pokoře a k tomu, že v Božím království neplatí soutěživá logika „já jsem lepší než ostatní“.

Povídání o sportovcích jsme zařadili kvůli jejich potřebě soutěžit, sbírat medaile. To je přesně to „povyšování“ – kdo má víc výkonů, medailí, dobrých skutků.

Jenže u Boha nejde o závod ani o porovnávání. On nečeká, že se předháníme v dobrých skutcích. Není důležité se povyšovat (mít víc skutků, medailí), ale být jako dítě, které je prostě milované.

To, že Bůh má rád bez podmínek a bez „volna“, je vlastně výraz jeho věrnosti a pokory – On sám se sklání k člověku, nehraje s námi závody.

Povyšovat se znamená myslet si, že si Boží lásku musím zasloužit – jako bych sbíral medaile. Ale Bůh nám ukazuje, že to není závod. On nás miluje stále. A právě ten, kdo to pochopí, že nemusí dokazovat, jak je dobrý, ten se v Božích očích stává „povýšeným“.

Zpracováno podle námětu na dětské kázání od Ludmily Vyskočilové na téma z evangelia:
Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen...“ (Lk 14,11). Redakčně upraveno.

Texty pro 22. neděli v mezidobí, cyklus C:

Evangelium k této neděli: Lk 14,1.7-14

Jednou přišel Pán Ježíš na hostinu k jednomu z farizeů. Jak hosté přicházeli, všiml si, že si vybírají zvlášť významná místa. Řekl jim proto: „Když jsi od někoho pozván na hostinu, nevybírej si ta nejvýznamnější místa. Kdyby totiž přišel někdo důležitější, než jsi ty, musel bys mu to místo uvolnit. A s hanbou by sis musel jít sednout až na poslední místo. Sedni si raději hned na to poslední místo. Až potom přijde ten, kdo tě na hostinu pozval, nabídne ti významnější místo. Za to si tě pak budou vážit všichni, kteří na hostině budou. Protože každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Svému hostiteli pak řekl: „Když strojíš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, ani bratry, ani příbuzné, ani bohaté sousedy, aby tě snad také nepozvali, a tak by se ti dostalo odměny. Ale když strojíš hostinu, pozvi žebráky a mrzáky, chromé a slepé. A budeš blahoslavený, protože oni ti to nemají čím odplatit. Dostaneš však odměnu při vzkříšení spravedlivých.“

Přepsaný text dětským způsobem se svolením převzat z webu www.kanan.cz

Impulz - zamyšlení k textům na neděli (nejen) pro dospělé: Být za hlupáka?

Žalm čtený o této neděli: Žl 68,4-5ac.6-7ab.10-11