Umírněnost neboli střídmost je schopnost najít správnou míru. Je to způsob jednání, které znamená například to, že si věcí bereme jen tolik, kolik opravdu potřebujeme, a ne víc. Naučit se dělat věci s mírou a nezacházet do extrémů, je sice nejprve těžké, ale pro člověka prospěšné. A pokud se to někdo naučí, už to tak těžké není a prospěšné je to stále...

Jsi schopný podělit se?

Představ si třeba, že máš moc rád čokoládu. Když si vezmeš jen pár kousků, zbude dost i pro ostatní, aby si mohli dát taky. Ale kdybys všechny kousky snědl sám, ostatní by neměli žádné, a někteří by z toho byli smutní. 

Umírněnost je to, když se rozhodnu, že si dám jen tolik, kolik opravdu potřebuji. Podělím se s ostatními a podruhé se podělí oni se mnou. Když jsme umírnění a štědří, zvětšuje se kolem nás dobro, ostatní vnímají naši laskavost a kamarádství. Střídmost nám pomáhá starat se o to, aby se měli dobře i ti kolem nás. Když si věcí nebereme víc, než kolik opravdu potřebujeme, a dáváme šanci i druhým, ukazujeme tím, že nám na nich záleží.

A když hraješ fotbal, snažíš se za každou cenu si zahrát?

Nebo třeba když si hrajete s kamarády na hřišti, měli byste si dávat střídavě šanci všichni. Když budete pořád chtít hrát jen vy a nedáte ostatním prostor, nenaučíte se tak hrát v týmu. Které družstvo vyhrává nejvíc? To, které umí hrát  nejvíc týmově a férově. Tím, že se prosadíš jako jednotlivec a pořádně si zakopeš, nikomu neprospěješ, jen sám sobě. Stojí to za to? Nakonec takového hráče ani nikdo nemá rád.

Střídmost a umírněnost jsou si hodně podobné, obě nás učí dělat věci s rozvahou a nepřehánět to, učí nás myslet na ostatní a dělit se s nimi. Když jsme umírnění, chováme se tak, aby se všichni kolem nás cítili dobře a bylo to spravedlivé pro každého.

Naučit se říkat NE je také znakem umírněnosti

Znakem umírněnosti je také jeho schopnost naučit se říkat věcem "ne", a to není snadné. Někdy je opravdu těžké říct 'ne' věcem, které bychom si přáli, třeba když chceš zůstat dlouho vzhůru nebo když bys byl na mobilu nejradši celý den. Ale když se naučíš říkat 'ne', staneš se silnějším a zodpovědnějším. Říct 'ne' neznamená, že se musíš něčeho navždy vzdát – spíš se to pro tebe může stát způsobem, jak si udržet rovnováhu a nezacházet do extrémů.

Když řekneš 'ne', třeba proto, že víš, že by to nebylo správné nebo že by to někomu druhému ublížilo, můžeš se cítit nakonec v srdci dobře. Je to jako malé vítězství nad touhou udělat něco, co není nejlepší. A to vítězství ti přinese do srdce pokoj – protože víš, že jsi udělal správnou věc. Takže naučit se říkat 'ne' nám pomáhá vlastně být silnějšími. Je to, jako kdyby sis sám řekl: "Jsem v pohodě s tím, že neudělám všechno, co se mi zrovna chce, protože vím, co je správné."

Kdo totiž přitakává všemu a všem kolem sebe, ten se nechá často zlákat všemi věcmi kolem (i těmi ne příliš dobrými), které ho zrovna zrovna upoutají. A tyto věci mu pak vezmou opravdovou svobodu.

Materiály pro děti a učitele:

Letáčky (neboli leaflety) k tématu UMÍRNĚNOST: 

spolu se návrhem světce znázorňujícím tuto vlastnost:

 

 

 

Vytvořeno a se svolením zveřejněno ve spolupráci se školou Navis.
Škola Navis se podobně jako spřátelené školy (Parentes, Světlo, Movere)
zabývají v etické výchově jednotlivými ctnostmi ve výuce.

 

Materiály vydané KS v Olomouci:

Pro katechety, teology: 

Umírněnost, známá také jako střídmost (latinsky temperantia), je v teologickém kontextu jednou z čtyř hlavních kardinálních ctností. Kardinální ctnosti jsou považovány za základy morálního života a zahrnují také moudrost (prudentia), spravedlnost (iustitia) a statečnost (fortitudo).