Světový den chudých nám připomíná, že kolem nás žijí lidé, kteří se nemají tak dobře jako my. Tento den si připomínáme každoročně jednu neděli na podzim – vždy tu, která je těsně před slavností Ježíše Krista Krále.

Proč tento den slavíme

Papež František si přál, aby se celá církev každý rok v tento den zvlášť zaměřila na lidi, kteří nemají tolik štěstí jako my – na chudé a na ty, kteří jsou nějak slabí nebo zranitelní. Říkal, že Ježíš měl právě takové lidi moc rád a že podle toho, jak se k nim chováme, je vidět, jestli jsme opravdu jeho přátelé.

Proto vznikl Světový den chudých. První byl v roce 2017. Tento den nám připomíná, že chudoba není jen problém někde daleko, ale že je to důležitá součást evangelia. Dokud někde u našich dveří leží „Lazar“, tedy člověk v nouzi, nemůže být na světě úplný pokoj a spravedlnost.

Papež František řekl: „Lidé z bohatších společností stojí před výzvou opustit lhostejnost a pohodlnost a postavit se chudobě čelem. Kdo má v úmyslu milovat tak, jako miloval Ježíš, musí se řídit jeho příkladem, a to především tehdy, když jsme voláni k lásce k chudým."

Co máme v tento den dělat

Papež vyzývá všechny křesťany, aby v tento den vyšli vstříc lidem, kteří potřebují pomoc. Mají to být setkání plná přátelství, laskavosti a konkrétních skutků.

Farnosti mohou chudé pozvat na mši svatou, a pak třeba společně obědvat. Papež František to tak dělal: přijal ve Vatikánu pět tisíc chudých lidí, sloužil pro ně mši a pak s nimi jedl u jednoho stolu. A taková setkání mají být začátkem toho, jak bychom se k sobě měli chovat i během celého roku.

Co znamená chudoba pro křesťany

Podle papeže je chudoba pro Ježíšovy učedníky výzvou. Je to pozvání, abychom šli cestou chudého Ježíše – tedy abychom dokázali opustit pohodlnost a nebáli se pomáhat tam, kde je nouze. Láska totiž nehledá výmluvy. Kdo chce milovat jako Ježíš, dívá se kolem sebe a všímá si těch, kteří potřebují povzbudit nebo podpořit.

Chudoba může mít mnoho podob – mohou to být lidé bez domova, nemocní, osamělí nebo ti, kteří nemají nikoho blízkého. Můžou to být spolužáci ve škole, o které se nikdo nezajímá. Kdo sedí v jídelně u stolečku sám? Všimni si ho!

Naděje pro všechny ubohé

Bývalý papež František také připomněl slova ze Žalmu, že „naděje ubohých nezanikne nikdy“. Poděkoval všem, kdo se snaží rozdávat naději tam, kde jí je málo – třeba lékařům, dobrovolníkům nebo lidem, kteří pomáhají ve farnostech a městech po celém světě. Řekl, že ho bolí vidět statistiky o chudobě, protože ukazují, jak moc lidí trpí. A varoval, že společnost někdy na chudé zapomíná. My bychom to ale dělat neměli – chudí jsou totiž naši bratři a sestry.

- Zajímavé tipy pro děti, jak pomáhat chudým nejdete v článku o misiích
- Další podklady a články k tématice chudoba najdete na tomto odkazu