Čtvrtého prosince slaví svátek všechny Barunky, Barborky, Barušky nebo jak všelijak jinak jim říkáme. Jejich patronkou je svatá Barbora. Pokud budete mít chuť, je tu pro vás připraven její vitrážový obrázek nebo omalovánka s povídáním o jejím životě. Dozvíte se i původ zvyku řezat na sv. Barboru větvičku z třešně.
Co víme o svaté Barboře?
Svatá Barbora byla mladá dívka, která žila před mnoha, mnoha lety (kolem roku 300) v daleké zemi, v Turecku. Její tatínek byl bohatý kupec a chtěl, aby zůstala doma a neměla přátele, protože si myslel, že ji tak lépe ochrání. Nesouhlasil také s tím, aby se Barbora seznamovala s křesťanstvím. Tehdy byli křesťané pronásledovaní a za svou víru i umírali. Barbora se ale dozvěděla o Bohu a začala věřit, že ji Bůh má rád a že ji nikdy neopustí.
Její tatínek s tím, že Barbora věří v Boha, nesouhlasil a nechal ji zavřít do vysoké věže. Tam se Barbora tajně nechala pokřtít, protože chtěla být blíž Bohu. Když se o tom tatínek dozvěděl, Barbora musela utéct. Nakonec ji ale našli a zavřeli do vězení, kde to pro ni bylo moc těžké. Ale i tam se modlila a věřila, že Bůh je s ní. Kvůli své víře musela obětovat svůj život, a proto si ji dnes připomínáme jako odvážnou a věrnou svatou.
Lidé na ni vzpomínají hlavně 4. prosince. Možná jste slyšeli o „barborkách“ – větvičkách z třešní nebo jiných stromů, které si v ten den dáváme do vázy. Pokud rozkvetou na Vánoce, věříme, že nám přinesou štěstí a radost. Trochu více informací k této tradici:
Tradice chodit v převleku za Barborku
Na vesnicích byl zhruba od 9. století udržován obyčej tzv. "chodit se svatou Barborou". V předvečer jejího svátku chodívaly ženy (ať už svobodné nebo i vdané) oblečené jako "Barborky". Zabouchaly metličku na okno domu a takto obešly celou vesnici. Na sobě měly většinou bílé šaty, často závoj a věneček na hlavě. Přinášely dětem v košíčcích malé dárečky – sušené švestky, sušená jablíčka, ovoce, cukroví. Takový dáreček dostaly jen děti hodné, naopak zlobivé děti dostaly výplatu metličkou. Když zvyk chození po vsích vymizel, zůstala alespoň tradice nadělování dětem 3. prosince za oknem na talířek malé překvapení. Ráno děti našly na talířku nadílku jakoby od svaté Barbory. Dnes už tento zvyk objevíme v některém kraji jen stěží. Nahradilo ho nadělování svatého Mikuláše.
Svatá Barbora je patronkou mnoha různých povolání, situací a skupin lidí. Její ochrana se často pojí s prací v nebezpečných podmínkách a se situacemi, kde je potřeba odvaha. Zde jsou hlavní oblasti, kde je uctívána jako patronka:
Svatá Barbora je ochránkyní mnoha povolání?
Stavitelů a architektů: Zejména ti, kteří stavěli věže, mosty nebo jiné náročné konstrukce. Spojení s věžemi pochází z příběhu uvěznění Barbory ve věži.
Dělostřelců, pyrotechniků a vojáků: Její patronát nad vojáky a dělostřelci se rozvinul během středověku. Exploze a práce s municí byly považovány za velmi nebezpečné, a tak se k ní tito lidé obraceli o ochranu.
Je ochránkyní před blesky a bouřemi: Její přímluva byla vzývána také jako ochrana před přírodními katastrofami, zejména před údery blesku.
Ochránkyní nemocných a umírajících: Barbora je přímluvkyní za dobrou smrt. Často byla vzývána u nemocných a těch, kdo se připravovali na konec svého života.
Pomocnice v těžkých situacích: Její odvaha a věrnost víře inspirovaly lidi, kteří čelili nespravedlnosti, pronásledování nebo jiným těžkostem.
Ochránkyně žen a dívek: Jako mladá žena, která zůstala věrná své víře a odmítla sňatek, je někdy považována za ochránkyni dívek a mladých žen, které se chtějí vydat na duchovní cestu.
Svatá Barbora je tedy symbolem odvahy, ochrany a naděje v nejtěžších chvílích.
Materiály (omalovánky, příběh s obrázky, křížovky)
► všechny materiály ke svaté Barboře najdete na stránce Svatí - svatá Barbora