Lidé si myslí, že takový král, kníže nebo prezident vůbec neví, co je to strach. Hlídají ho stráže v paláci, střeží ho vojáci, dává na něj pozor armáda, není, čeho by se bál. To je veliký omyl.
Oni jsou vám ti vládcové a potentáti ustrašení víc než my všichni dohromady. Tak zrovna král Herodes nebo možná i prezident Ruska, který stále vede svou nesmyslnou válku na Ukrajině. Víte o tom? Povídáte si s rodiči o tom, co se ve světě děje?
Přinášíme vám příběh, jak měl i "pan král" Herodes velký strach. A z čeho? Z koho? Z nově narozeného Mesiáše - z miminka!
Pan král má strach
Co asi prožíval Herodes, když se dozvěděl o tom, že se má narodit Mesiáš?
Pravděpodobně toho moc nenaspal jen proto, aby ho někdo nepřipravil o jeho královský trůn. Tak co asi mohl dělat, aby se tolik nebál?
"Musím být krutý, říkal si, musím být ukrutný tyran, zlý vlk a nelida. Když se mě budou bát, nikdo se neodváží ani pomyslet na to, že by chtěl být králem místo mě!"
Jakmile se Herodovi zdálo, že by někdo mohl mít zálusk na jeho trůn, šmik! hlava dolů. On vám dal ten kruťas Herodes popravit dokonce i svou ženu, své vlastní děti! Tak velký měl velký PAN KRÁL strach.
***
Ke králi Herodovi jednou dorazila zpráva, že do Jeruzaléma právě přijeli tři vznešení muži z východních zemí. A proč že podnikli tak dalekou cestu? Inu, prý někde tady blízko, kousíček od Herodova sídla, se má narodit nový král.
Herodes jako když dostane sto vosích žihadel najednou. Cože? Nový král? Králem jsem tu přece já, Herodes! Nikdo jiný! Kde je ten zločinec, který mě chce připravit o trůn? Rychle mi svolejte ty nejučenější muže z celého Jeruzaléma. Ti takové věci přece musí vědět! Učené hlavy se sešly, a jak už to mají učenci ve zvyku, dlouho přemýšleli a rokovali, hledali a listovali ve starých židovských knihách. Nakonec povídají svému vládci: „Hm, hm, králi Herode, je tu ta velká Hvězda. Tak veliké znamení se neobjevuje každý rok, něco to musí znamenat. Hledali jsme, hledali, a našli jsme v našich starých knihách místo, kde se o takové hvězdě hovoří. Bohužel se tam říká,“ pokyvovali královští rádcové šedivými hlavami, „že zrovna tahle Hvězda opravdu ohlašuje narození nového krále. Je to sakulentsky mrzutá věc, ale s tím se nic nedá dělat, hvězdu z nebe nesundáme.“
Herodes málem vyletěl z kůže. Nejraději by vykřikl: „Sem s tím novým králem, ať mu useknu hlavu!“ Protože byl ale král Herodes liška všemi mastmi mazaná, tvářil se jako neviňátko, poškrabal se za krkem a povídá: „Ale to je mi zajímavá událost! A zrovna v mé říši, takové štěstí! Půl království bych dal, kdybych maličkého krále mohl navštívit a poklonit se mu. Kdepak se asi to krásné neviňátko narodí, co myslíte?“ – „Má se to stát v městě Betlémě,“ řekli učenci, „nic bližšího jsme v knihách nenašli.“ Herodovi to stačilo. Když hezky chytře obalamutí ty tři cizince, dozví se jistě víc. To by bylo, aby vznešení mudrci z východních zemí nevěděli, kam jdou.
***
Z paláce vyběhli čtyři poslové. Kašpar, Melichar a Baltazar ještě neudělali v městě Jeruzalémě ani pět kroků a už jim poslové předávali pozvání k návštěvě krále Heroda. To bylo uvítání! Starý lišák Herodes seskočil z trůnu, na tváři úsměv, jako když si kocour namlouvá myš, a hnal se Kašparovi, Melicharovi a Baltazarovi vstříc. A hned jaká je to pro něj čest, přijmout ve svém skromném sídle tak slavné a moudré muže. Však on Herodes dobře ví, proč slovutní mužové přijeli do Jeruzaléma. Ani jemu nedá ta velká Hvězda spát. Co jen se o ní napřemýšlel! Štěstím zrovna tančil, když se dozvěděl, že Hvězda ohlašuje nového krále. Ó, pro Heroda by nebylo většího blaha než padnout před novým králem na kolena! Tak podal situaci král Herodes.
Ale Kašpar si myslí své: "On, Herodes, je přece jen malý vládce. Zato ten, který se má narodit, bude vládnout všem národům země!" Jaké vyznamenání, jaká pocta, kdyby se mohl Herodes tak velikému králi poklonit! Vzácní mudrcové z východních zemí jistě brzy nového krále najdou! Ano, najdou! Ale...
Jestlipak přijdou Herodovi Mudrci opravdu nazpět říci, kde přesně se nový král narodil? Může se na ně Herodes spolehnout?
A co vlastně pohánělo Heroda, aby se o nově narozeného Ježíška tak zajímal?
Se svolením zpracováno podle knížky
Oldřich Selucký, Cesta tří králů,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství,
redakčně upraveno.