Co se stalo 17. listopadu 1989?
-
listopad je v Česku velmi důležitý den. Říkáme mu Den boje za svobodu a demokracii. Připomínáme si událost, která pomohla změnit naši zemi z nesvobodné na svobodnou. Tohle datum patří k začátku takzvané Sametové revoluce.
Jak se tehdy žilo
Před rokem 1989 u nás vládl komunistický režim. To znamená, že lidé nemohli svobodně říkat svůj názor, nemohli volit, jak chtěli, a nemohli svobodně cestovat do jiných zemí. Televize, noviny i rádio říkaly jen to, co vláda dovolila. Kdo s režimem nesouhlasil, mohl mít velké problémy.
Studentská demonstrace
-
listopadu 1989 se studenti v Praze rozhodli uspořádat pokojnou demonstraci. Chtěli připomenout výročí 50 let od uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939, ale zároveň chtěli říct, že už mají dost nesvobody a nespravedlnosti.
Na demonstraci přišly tisíce lidí. Šlo o pokojný pochod, při kterém zpívali písně a volali po svobodě. Jenže na Národní třídě v Praze je zastavili bezpečnostní složky (policie tehdejšího režimu). Studenti seděli na zemi, aby ukázali, že nechtějí bojovat. I přesto proti nim policie tvrdě zasáhla – používala obušky, štíty a mnoho lidí zranila.
Lidé už toho měli dost
Když se zpráva o násilném zásahu rozšířila, lidé po celé zemi se naštvali a začali se scházet na náměstích. Chtěli vyjádřit podporu studentům a ukázat, že chtějí svobodu. Každý den přicházelo více a více lidí.
Herci přestali hrát divadlo, studenti přestali chodit do škol a všechno věnovali tomu, aby se společnost změnila. Publikum v divadlech místo představení poslouchalo debaty o svobodě. Tisíce lidí cinkaly klíči – tím dávaly najevo, že chtějí „odemknout“ budoucnost a ukončit starý režim.
Sametová revoluce
Tomu, co se dělo, se začalo říkat Sametová revoluce, protože proběhla pokojně – bez bojů a zbraní. Lidé chtěli změnu, ale nechtěli násilí.
A opravdu se to podařilo: komunistická vláda odstoupila a Československo se začalo měnit v demokratickou zemi. O měsíc později, v prosinci 1989, byl prezidentem zvolen Václav Havel, který se dříve kvůli svému názoru dostal i do vězení.
Proč si to připomínáme?
-
listopad nám připomíná, že svoboda není samozřejmá. Díky odvaze studentů, herců, dospělých i dětí dnes můžeme říkat svůj názor, cestovat, volit a žít v zemi, kde máme svobodu.
A je dobré na to nezapomínat.
Bůh dal lidem rozum, aby se mohli svobodně rozhodovat, jak chtějí žít. Můžeme se rozhodnout, že budeme přát svobodu i jiným lidem, nebo že jim ji pro svůj prospěch omezíme nebo dokonce násilím vezmeme. Před Sametovou revolucí naše země svobodná nebyla, protože svobodu jedné skupiny lidí omezovali jiní lidé. Chtěli žít na úkor těch, kdo měli nějaký majetek, lepší vědomosti, něco skvělého uměli nebo měli křesťanskou víru. Ti lidé se nazývali komunisté.
Zpracováno se svolením z časopisu Duha, Barevný život s vírou
Při připomínce Sametové revoluce se časopis Duha věnoval čtyřem osobnostem katolické církve, kterých se komunistické pronásledování dotklo až tak, že se v současnosti usiluje o jejich blahořečení. Leporelo obsahuje zkrácené a zjednodušené životopisy P. Josefa Toufara, Josefa kardinála Berana, boromejky Vojtěchy Hasmandové a františkánky Elišky Pretschnerové.
Podobizny se po rozkliku zvětší. Dále komixové zpracování jejich života si můžete přečíst na stránkách Duhy.
Ilustrace: Alžbšta Krejčí
K výročí Sametové revoluce si můžete také poslechnout video z archivu České televize Dějiny českého udatného národa
