Co se stalo 17. listopadu 1989?

Sedmnáctý listopad je v Česku velmi důležitý den. Říkáme mu Den boje za svobodu a demokracii. Připomínáme si událost, která pomohla změnit naši zemi z nesvobodné na svobodnou. Tohle datum patří k začátku takzvané Sametové revoluce.

Jak se tehdy žilo

Před rokem 1989 u nás vládl komunistický režim. To znamená, že lidé nemohli svobodně říkat svůj názor, nemohli si svobodně vybírat mezi politickými stranami a rozhodovat o tom, kdo bude vládnout, a nemohli svobodně cestovat do jiných zemí. Televize, noviny i rádio říkaly jen to, co vláda dovolila. Kdo s režimem nesouhlasil, mohl mít velké problémy.

Když lidé nemohli svobodně věřit

V době komunistického režimu nebyla samozřejmostí ani svoboda víry. Komunisté omezovali činnost církví, zavírali kláštery a některé kněze i věřící posílali do vězení. Lidé, kteří se otevřeně hlásili ke své víře, mohli mít problémy ve škole, při studiu nebo v zaměstnání. Přesto se mnozí křesťané své víry nevzdali. Scházeli se k modlitbám, tajně se vzdělávali, pomáhali druhým a snažili se žít podle svého svědomí. Někteří se také odvážně postavili proti nespravedlnosti a přispěli k tomu, že se do naší země vrátila svoboda.

Dnes můžeme svobodně chodit do kostela, modlit se, mluvit o své víře a rozhodovat se podle svého svědomí. I to je dar, který nám 17. listopad připomíná.

Studentská demonstrace

Sedmnáctého listopadu 1989 se studenti v Praze rozhodli uspořádat pokojnou demonstraci. Chtěli připomenout výročí 50 let od uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939, ale zároveň chtěli říct, že už mají dost nesvobody a nespravedlnosti.

Na demonstraci přišly tisíce lidí. Šlo o pokojný pochod, při kterém zpívali písně a volali po svobodě. Jenže na Národní třídě v Praze je zastavili bezpečnostní složky (policie tehdejšího režimu). Studenti seděli na zemi, aby ukázali, že nechtějí bojovat. I přesto proti nim policie tvrdě zasáhla – používala obušky, štíty a mnoho lidí zranila.

Lidé už toho měli dost

Když se zpráva o násilném zásahu rozšířila, lidé po celé zemi se naštvali a začali se scházet na náměstích. Chtěli vyjádřit podporu studentům a ukázat, že chtějí svobodu. Každý den přicházelo více a více lidí.

Herci přestali hrát divadlo, studenti přestali chodit do škol a všechno věnovali tomu, aby se společnost změnila. Publikum v divadlech místo představení poslouchalo debaty o svobodě. Tisíce lidí cinkaly klíči – tím dávaly najevo, že chtějí „odemknout“ budoucnost a ukončit starý režim.

Sametová revoluce

Tomu, co se dělo, se začalo říkat Sametová revoluce, protože proběhla pokojně – bez bojů a zbraní. Lidé chtěli změnu, ale nechtěli násilí.

A opravdu se to podařilo: komunistický režim postupně ztratil moc a země se začala měnit v demokracii. O měsíc později, v prosinci 1989, byl prezidentem zvolen Václav Havel, který se dříve kvůli svému názoru dostal i do vězení.

Pro dospělé nabízíme k nahlédnutí článek Ohlédnutí na dobu po roce 1989.

Svoboda je veliký dar

Svoboda neznamená jen to, že si můžeme dělat, co chceme. Znamená také možnost rozhodovat se podle svého svědomí, říkat pravdu, zastat se druhých a žít podle toho, čemu věříme. Křesťané věří, že Bůh stvořil každého člověka jako jedinečnou a vzácnou bytost. Dal nám svobodnou vůli, abychom se mohli sami rozhodovat. Nechce, abychom konali dobro ze strachu nebo z donucení, ale z lásky.

Sedmnáctý listopad nám připomíná, že svoboda není samozřejmost. A také to, že záleží na každém z nás, jak s ní naložíme. I my můžeme projevit odvahu – třeba když se zastaneme někoho, komu se ostatní posmívají, řekneme pravdu, i když je to těžké, nebo dokážeme respektovat člověka, který má jiný názor než my.

Svoboda je dar. A je na nás, jak ho využijeme.

Pracovní listy a aktivity k 17. listopadu

Chcete se o sametové revoluci dozvědět ještě víc? Připravili jsme pro vás odkazy na pracovní listy, hry a další aktivity, díky kterým si můžete připomenout události roku 1989 a společně přemýšlet o tom, co pro nás znamená svoboda.

pracovní list 17. listopad 1989 

pracovní list 17. listopad 1989 pracovní list 17. listopad 1989

K tisku: Dvoustránkové PDF ve formátu A4, vhodné k vytištění:  Sametová revoluce.pdf 

Volně inspirováno pracovním listem z časopisu Duha;
text a grafické zpracování upraveny pro deti.vira.cz.

 

Čtyři příběhy odvahy a víry

I v těžkých dobách se našli lidé, kteří se nebáli žít podle své víry a svědomí, přestože za to museli mnohé vytrpět. Patřili mezi ně také kněz Josef Toufar, kardinál Josef Beran a řeholní sestry Vojtěcha Hasmandová a Eliška Pretschnerová.

Časopis Duha připravil jejich příběhy v podobě obrázkového leporela. Děti se v něm mohou seznámit s jejich životy a dozvědět se, jak dokázali zůstat věrní tomu, čemu věřili, i v době nesvobody.

Kliknutím na obrázky si můžete jednotlivé podobizny zvětšit. 

  Ilustrace: AKr.

 

Videa: Jak probíhala sametová revoluce?

Jak vypadal život před rokem 1989? Proč lidé cinkali klíči a kdo byl Václav Havel? Podívejte se na krátká videa a příběhy lidí, kteří se nebáli postavit za svobodu.