Žluté krokusy se sázejí na památku dětí, které prožily válku. Jejich barva nám připomíná hvězdy, které musely nosit, ale samotný květ je symbolem naděje, že dobro nakonec zvítězí.
Víte, že i dospělí mají své dny, kdy se zastaví a vzpomínají na důležité události z historie? 27. leden je jedním z nich. Je to Den památky obětí holocaustu. Možná to zní složitě, ale v jádru nám tento den připomíná, jak moc záleží na tom, abychom se k sobě chovali hezky a nenechali nikomu ubližovat jen proto, že je jiný.
O co vlastně šlo?
V době, které říkáme druhá světová válka, se děly velmi nespravedlivé věci. Skupiny lidí, zejména židovské rodiny, byly pronásledovány a bylo jim zakázáno žít běžný život jen kvůli tomu, kým byli nebo čemu věřili. Slovo holocaust (nebo také šoa či genocida) popisuje obecně situaci, kdy se někdo pokusí úplně zničit celou skupinu lidí třeba podle toho, jakého jsou národa nebo jakou mají víru, což je velmi špatné.
Proč si tento den připomínáme?
Vzpomínáme hlavně na odvahu lidí, kteří se nebáli pomáhat druhým, i když to bylo nebezpečné. Historie nás totiž učí, že každé velké trápení začíná nenápadně – třeba jen malým posmíváním nebo nenávistí. Proto je důležité si tento den připomenout. Učí nás vážit si svobody a připomíná nám, že i malá laskavost nebo zapálená svíčka za hrdiny tehdejší doby může z každého z nás udělat o kousek lepšího člověka.
Materiály pro učitele, děti a malé badatele:
-
Zkuste si projít tzv. "projekt Krokus" (Naděje pro děti) - děti sázejí cibulky žlutých krokusů na památku dětí, které válku nepřežily.
Informační list k projektu (PDF). -
Chcete si zahrát na detektivy? Stáhněte si
Pracovní list k příběhu Hanin kufřík -
Hledáte stručný přehled? A zajímá vás, jak žily děti v Terezíně? Můžete nahlédnout do