Vstřícnost a ochota jdou ruku v ruce

Jde o zajímavý sborník se spoustou podnětů, her a aktivit využitelných nejen v hodinách etiky a náboženství, ale i v mimoškoních zařízeních a při volnočasových aktivitách. Můžete si ji spolu s jejich dalšími produkty objednat na webu vychovakectnostem.cz.

Inspirujme se pohádkami:

V ukázce z knížky jsme se zamysleli nad pohádkou Mrazík. Napadají vás ještě jiné pohádky, kdy je někdo vstřícný? Nás napadají hned tři:

Pohádka o Sněhurce a sedmi trpaslících

Sněhurka je příkladem laskavosti a otevřenosti, protože i když je nešťastná a opuštěná, ukazuje svou dobrotu a ochotu pomáhat trpaslíkům. Snaží se být nápomocná a poslouchá jejich rady. Trpaslíci, i když jsou někdy trochu nevrlí, si časem uvědomí, jak je k nim Sněhurka vstřícná a jak k nim přistupuje. Postupně ji dokonce díky tomu přijmou do své "rodiny". Naopak zlá závistivá královna, která rozhodně neprojevuje ani kousek vstřícnosti, se nakonec dostane do problémů. 

Kniha „Malý princ“ od Antoine de Saint-Exupéryho

Malý princ je krásným příkladem vstřícnosti v podobě naslouchání a porozumění druhým. Na svých cestách potkává Princ různé postavy a každé z nich naslouchá bez jakéhokoliv souzení. Ukazuje nám, jak je důležité být k druhým otevřený a vnímat jejich potřeby i touhy. Vstřícnost a trpělivost k odlišnostem druhých může nakonec přinést porozumění a hluboké přátelství, tak jako se to stalo u Malého prince.

Pohádka o Ošklivém káčátku

Ošklivé káčátko je odmítnuto ostatními zvířaty, protože je jiné. Příběh ukazuje, jak nevstřícnost a neochota někoho přijmout mezi sebe mohou druhému ublížit. Jak příběh pokračuje, káčátko se promění v krásnou labuť. Ukáže se, že ti, kdo byli k labuťátku málo vstřícní, přišli o někoho velmi cenného. Je zajímavé sledovat, jak neochota přijmout nějakou odlišnost může vést k ztrátě něčeho(někoho) krásného a vzácného.

Co nás motivuje k vstřícnosti?

Vstřícnost není jen o tom, že pomáháme druhým – je to něco hlubšího. Proč vlastně chceme být vstřícní? Co nás k tomu vede?

Radost z dávání
Je krásné vidět, že náš skutek někomu pomohl. Možná si to hned neuvědomíme, ale když se podíváme zpět, zjistíme, že nám vstřícnost přináší radost a vnitřní pokoj.

Příklady druhých
Když vidíme někoho, kdo je laskavý a ochotný, často nás to inspiruje. Možná máme ve svém okolí někoho, kdo je vždy připraven pomoci. Takoví lidé nám ukazují, jak krásná vstřícnost je.

Pocit smyslu a spojení s druhými
Vstřícnost nás sbližuje s lidmi. Když někomu pomůžeme nebo projevíme ochotu, vzniká mezi námi krásné pouto. 

Pozor na přehnanou vstřícnost!

Vstřícnost znamená pomáhat druhým a dělat dobré skutky s radostí. Ale někdy můžeme mít pocit, že musíme vždy a všem vyhovět, i když už je to pro nás moc. To už není vstřícnost, ale servilnost – přehnané podřizování se druhým.

Ježíš byl vstřícný, ale nikdy se nenechal nutit do něčeho špatného. Pomáhal lidem, ale zároveň říkal pravdu a jednal s moudrostí. Vstřícnost není o tom, že musíme vždy souhlasit nebo dělat všechno, co si druzí přejí.

Jak poznáme rozdíl?

Vstřícnost – pomáhám rád/a, ale mám hranice. Pokud nemůžu pomoci, omluvím se a vysvětlím proč.

Servilnost – bojím se říct „ne“, i když je to pro mě špatné nebo mi to ubližuje.

Příklad:

- Kamarád tě poprosí, jestli mu pomůžeš s úkolem. Vstřícné by bylo poradit mu nebo vysvětlit, jak na to. Servilnost by byla, kdybys úkol udělal/a celý za něj, i když víš, že se tím nic nenaučí.

- Někdo tě nutí dělat něco, s čím nesouhlasíš. Mít v sobě zdravou vstřícnost znamená laskavě, ale pevně říct „Ne, to dělat nebudu.“ Servilnost je udělat to jen proto, abys měl/a klid nebo aby tě měli rádi.

Jak trénovat zdravou vstřícnost?

- Pomáhej druhým, ale mysli i na své vlastní potřeby.

- Pokud něco nechceš nebo nemůžeš udělat, řekni to slušně a jasně.

- Pamatuj, že Bůh tě stvořil jako jedinečného člověka – nemusíš se druhým zalíbit za každou cenu! 

Hry a aktivity pro trénink vstřícnosti

Řetěz laskavosti
Každý, kdo udělá dobrý skutek, si na papírek zapíše, co udělal, a připojí ho k řetězu z papírových proužků. Sledujte, jak dlouhý řetěz za týden vytvoříte!

Krabice dobrých skutků
Každý den si do ní může někdo vložit lístek s tím, jak byl vstřícný nebo jak někdo pomohl jemu. Na konci týdne si je společně přečtěte.

Mise: Pomocník dne
Každý den může mít jedno dítě speciální úkol – být „pomocníkem dne“. Snaží se být obzvlášť vstřícné a na konci dne sdílí, co zažilo.

Cesta ochoty
Na velký papír nakreslete cestu, kde každé políčko představuje malý skutek (např. „pomohl jsem doma“, „podržel jsem dveře“). Děti mohou posouvat svou figurku kupředu podle toho, jak se jim daří chovat vstřícně.