/ Kalendář / Masopust / Co víme o masopustu?

Co víme o masopustu?

Někdy se udává, že masopustní období trvalo již od slavnosti Tří králů (Zjevení Páně) do popeleční středy. Klasické masopustní období ale trvalo 3 dny před popeleční středou. Začínalo masopustní nedělí, kdy se rodina sešla k bohatému obědu. Poté se všichni chystali k muzice, kde se hlavně tancovalo, někdy až do rána. Také pondělí bývalo ve znamení tance, zábavy a veselí.

Proč se vlastně masopust slaví?

Je to období radosti a hojnosti před postní dobou, kdy se lidé připravují na Velikonoce. Masopustní oslavy měly kořeny už ve starých pohanských tradicích, kdy lidé vítali konec zimy a příchod jara. Lidé věřili, že čím veselejší oslavy budou, tím úrodnější bude nadcházející rok. Proto si dopřávali spoustu jídla, hlavně masa a sladkostí, aby měli dost sil na období půstu.

Masopustní úterý

Vyvrcholením masopustního veselí bylo úterý. Na tento den si každý připravil nějakou masku do průvodu maškar, někde se i hrála divadelní představení. Lidé v maskách obcházeli jednotlivá stavení a prováděli různé taškařice. V žádném domě nechybělo malé pohoštění, dospělí často dostali i „něco pro zahřátí“, takže průvod byl stále veselejší.

Toto veselí všude končilo přesně o půlnoci. Ponocný zatroubil na roh a lidé byli vyzvání, aby se rozešli do svých domovů. Začala totiž popeleční středa a s ní přísný předvelikonoční půst.

Tradiční jídla masopustu

Během masopustu si lidé dopřávali vydatná a tučná jídla, protože je popeleční středa uvedla do období půstu. Nejčastěji se připravovala zabijačková hostina – jitrnice, tlačenka, škvarky nebo ovar. Sladkou tečkou pak byly koblížky smažené na sádle, tz. "boží milosti" (křehké smažené pečivo) nebo šišky s mákem.

Různé masopustní zvyky podle konkrétního kraje

V různých částech Česka se masopust slavil trochu jinak. Například na Hlinecku se dodnes drží tradiční obchůzky s maskami, které jsou dokonce zapsány na seznam UNESCO. V jiných regionech bývaly součástí oslav i speciální rituály – třeba na Moravě se někde pořádal pochovávání basy, symbolizující konec veselí a začátek půstu. Každá vesnice měla své vlastní masky a zvyky, ale jedno měly společné – všude panovala radostná a hlučná atmosféra.

Význam masek

Masky nebyly jen pro zábavu, ale často měly i svůj symbolický význam. Medvěd představoval sílu a plodnost, a proto s ním lidé v průvodu často žertovali a „zápasili“, aby si zajistili dobrou úrodu. Kůň symbolizoval rychlost a energii, kominík štěstí a očistu, zatímco bába s nůší odkazovala na těžký život venkovských žen. Některé masky, jako například smrtka nebo čert, zase připomínaly, že po radovánkách přijde i období půstu a rozjímání.

Masopust dnes

Dnes se již asi na většině míst neslaví masopust v takovém rozsahu, jako tomu bylo dříve. Ale asi většina z nás se v této době zúčastní nějakého karnevalu nebo průvodu maškar. Pro ty, kdo si nevědí rady s maskou a zároveň ji nechtějí koupit hotovou v obchodě, nabízíme ke stažení několik tipů na výrobu jednoduché karnevalové masky.