5. neděle postní - A - Když se zdá, že je pozdě - Ježíš a Lazar

Příběh o vzkříšení Lazara ukazuje, jak veliká je Boží moc a láska. I když se někdy zdá, že je všechno ztracené, Bůh nás nikdy nepouští ze své náruče. Zamyšlení pomáhá dětem pochopit, že Bůh o nás pečuje podobně jako milující rodiče – i tehdy, když věcem úplně nerozumíme.

Evangelium:

Když byl Pán Ježíš se svými učedníky zrovna na cestách, onemocněl Ježíšův přítel Lazar. Jeho sestry Marta a Marie pro Pána Ježíše poslaly a prosili ho, aby Lazara uzdravil. Pán Ježíš se vydal na cestu, ale než knim došel, Lazar zemřel.Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, běžela mu naproti a pověděla mu, co se stalo.

Ježíš se jí zeptal: „Věříš, že můžu Lazara vzkřísit?“ Marta mu odpověděla: „Ano, Pane, věřím, že ty můžeš všechno.“

Pán Ježíš šel tedy k Lazarovu hrobu. Před vchodem byl veliký kámen. Pán Ježíš řekl lidem okolo: „Odstraňte ten kámen.“ Pak zavolal silným hlasem: „Lazare, pojď ven!“

Po těch slovech Lazar vyšel z hrobu a byl zase živý.

Přepsaný text se svolením převzat z webu www.kanan.cz

Zamyšlení:

Bůh je všemohoucí - vzkříšení Lazara

Všiml jsem si, že máte úžasné tatínky a maminky. Když vás drží v náručí, můžete si být jistí, že vás nepustí. Když jste s nimi, cítíte se bezpečně a víte, že se o vás postarají.

Někdy ale rodiče musí někdy udělat i něco, co se vám vůbec nelíbí. Třeba vás vezmou k lékaři na injekci nebo na vyšetření. Nebo vás nechají ve školce, i když byste raději byli doma. A pak jste smutní. Přesto to rodiče někdy musí udělat, protože vědí, že je to pro vaše dobro.

A teď pro vás mám úžasnou zprávu: náš Bůh je tak mocný a tak dobrý, že nás nikdy nepustí ze své bezpečné a milující náruče. Ať se děje cokoliv, vždycky jsme u něj v bezpečí.

Někdy se nám sice může zdát, že je to jinak. Někdy máme strach nebo jsme smutní a nerozumíme tomu, co se kolem nás děje. Ale Bůh nás pořád drží a nikdy na nás nezapomíná.

Se svolením použito a přepracováno podle
nedělní katecheze Ludmily Vyskočilové a P. Angela Scarana.
Redakčně upraveno

Souvislost zamyšlení s evangeliem

Možná jste si všimli, že když Lazar zemřel, jeho sestry Marta a Marie byly moc smutné. Zdálo se jim, že už je pozdě a že Ježíš přišel až po všem. Mohlo se zdát, že je Bůh „pustil“ a že už jim nepomůže.

Ale Ježíš ukázal, že to tak není. I když to chvíli vypadalo beznadějně, Bůh měl pořád všechno ve svých rukou. Ježíš Lazara zavolal z hrobu a on znovu ožil. Tím lidem ukázal, že Boží láska a Boží moc jsou větší než všechno ostatní – dokonce i než smrt.

Je to podobné jako s rodiči. Někdy děti nechají u lékaře nebo ve školce, i když se jim to nelíbí, protože vědí, že je to pro jejich dobro. A dítě může mít chvíli pocit, že ho rodiče opustili. Ve skutečnosti ho ale pořád milují.

Stejně tak nás Bůh nikdy nepouští ze své náruče. I když někdy nerozumíme tomu, co se děje, Bůh nás drží a stará se o nás. A příběh o Lazarovi nám připomíná, že Bůh je opravdu všemohoucí a jeho láska je silnější než všechno.