15. neděle v mez. - (A) - O rozsévači

Jednou vyprávěl Pán Ježíš lidem tento příběh: „Jeden rozsévač vyšel sít obilí. A jak rozséval, padla některá zrna na okraj cesty. Přiletěli knim ptáci a sezobali je. Jiná padla na skálu, kde neměla skoro žádnou hlínu. Rychle sice vyklíčila, protože neležela hluboko vzemi, ale když vyšlo slunce, spálilo je. Semínka uschla, protože nezapustila kořeny. Jiná zrníčka spadla do křoví. To je nenechalo vyrůst a udusilo je. Jiná semínka však padla na dobrou půdu, vyrostla vklasy a přinesla velký užitek.“

Lidé sice Pána Ježíše poslouchali, ale nerozuměli tomu, co jim chtěl příběhem říct. Pán Ježíš jim proto řekl: „Zrní, která rozsévač rozsévá, je jako Boží hlas. Zrníčko, které padlo na kraj cesty, je jako Boží slovo, které člověk neposlouchá nebo nepochopí. Brzy na něj zapomene. Kamenitá půda je jako srdce člověka, který se pro Boží království nejprve nadchne. Když pak ale pro něj musí něco vydržet, přestane o něj mít zájem. Do trní bylo zaseto tam, kde je Boží hlas přehlušen jinými zájmy a starostmi. Do dobré půdy bylo zrníčko zaseto u toho, kdo Boží slovo slyší a chápe. Takový člověk podle Božího slova žije a přinese proto velký užitek.“

(Přepsaný text a obrázek přejat se svolením z webu www.kanan.cz)

AKTUÁLNÍ TEXTY K TÉTO NEDĚLI si můžete přečíst na webu vira.cz

NÁMĚT NA DĚTSKÉ KÁZÁNÍ

Téma: Podobenství o rozsévači

Autor: P. Angelo Scarano, Ludmila Vyskočilová

Rekvizity: kameny větší i malé, suché větve

Promluva: "Děti, viděly už někdy pole nebo alespoň záhon na zahradě? Je to samá hlína, dobře zalévaná, ve které se všemu dobře daří a vše dobře roste. Dnes jsme ale v evangeliu slyšeli o velmi zvláštním poli, po kterém šel rozsévač. Všimli jste si? Bylo v něm kamení (rekvizita), cesta (malé kamínky), rostlo tam trní (suché větve) a navíc to pole asi nebylo dobře zalévané, když sotva vyšlo slunce, tak zaseté semeno spálilo.
I naše duše je pole, úrodné, krásné, do kterého všechno, co mi říká Bůh krásně zapadá a roste. Pokaždé, když jsem líný a nechce se mi - je to jako bych přinášel do pole kamení a suché větve, aby nic nemohlo vyrůst. A mít svou duši jako kamenité a trnité pole, ve kterém se ničemu dobrému nedaří, to nechceme!"