8. neděle v mezidobí - (A) - Podívejte se na ptáky a na lilie!

Jednou se Pán Ježíš procházel s učedníky. Cestou jim ukazoval: „Podívejte se tam – na ty ptáčky. Nejsou krásní? Vidíte, zrovna zobají zrní. To Pán Bůh je živí a dává jim všechno, co potřebují. I vás má tolik rád . a ještě víc - a stará se o vás stejně jako o ty ptáčky.“

Jak šli dál, uviděli rozkvetlou louku. Všichni si prohlíželi krásné květiny, byly tam lilie. Pán Ježíš jim řekl: „To Pán Bůh jim dává takové hezké barvy. Stará se o kytičky, aby byly krásné, i o ptáky, aby měli co jíst. A stejně pečuje i o vás. Dává vám všechno, co potřebujete.

(Přepsaný text přejat se svolením z webu www.kanan.cz)

AKTUÁLNÍ TEXTY K TÉTO NEDĚLI si můžete přečíst na webu vira.cz
NÁMĚT NA DĚTSKÉ KÁZÁNÍ:
8. neděle v mezidobí

Téma: Iz 49,14-15

Autor: Ludmila Vyskočilová

Rekvizita: fotografie, promluva jako scénka (2 herci - dítě a maminka)

Promluva: Maminka sedí a přebírá fotky, syn přichází a hubuje...

Syn: "Tak jsem se včera tolik modlil, abych dostal jedničku z té vlastivědy a Pán Bůh asi neslyší nebo mě nemá rád. Trojku jsem dostal!" (posadí se vedle maminky a chvíli oba mlčí)

Syn pokračuje: "Co to děláš?"

Maminka: "Rovnám fotky. Podívej, tady jsi ty, když ti byl rok, zrovna jsi se učil chodit..."

Syn si vezme fotky od maminky a prohlíží: "To jsem tak brečíval? Tady na té fotce, podívej!"

Maminka: "Ano, to si pamatuju, učil ses chodit a spadnul jsi, když jsem tě pustila abys šel sám. Myslíš, že jsem tě pustila, protože bych tě neměla ráda?"

Syn: "Ne, vždyť já vím, že mě máš ráda. To je přece normální, že se padá, když se děti učí chodit... A proč se mě na to ptáš?"

Maminka: "Protože ti nepřijde zvláštní, když jsem tě pouštěla z náručí já, když jsi chtěl umět chodit a ty jsi přitom upadnul a plakal. A přijde ti zvláštní a zlobíš se, když ti Bůh nešeptá do ucha to, co neumíš z vlastivědy. Líbilo by se ti, kdybych tě pořád vodila za ruku, abys náhodou neupadnul, aby se ti nic zlého nestalo?"

Syn: "Ne, to by se mi všichni smáli!"

Maminka: "Já bych to taky nedělala, neboj. Já mám radost z toho co všechno sám dokážeš a umíš. Jsem na tebe pyšná. A Bůh je daleko lepší tatínek než my dva s tatínkem dohromady. I on má radost z toho, co už všechno dokážeš."

Bůh je opravdu tím nejlepším tatínkem, který mě nikdy neopustí a chce pro mě jen to nejlepší. Nenapovídá, protože kdyby to dělal, zůstal bych malým, hloupým lenochem.

Materiály k tomuto tématu:

Pracovní list - 8.neděle (JPG, 87 kB) nebo jiný formát Pracovní list (719 kB)