Jednou přišel Pán Ježíš do chrámu a učil tam lidi. Vtom k němu farizeové přivedli ženu, která udělala velmi špatný skutek. Postavili ji doprostřed a zeptali se Pána Ježíše: „Mistře, tato žena velmi zhřešila. Podle zákona bychom ji měli ukamenovat. Co na to říkáš ty?“

Pán Ježíš jim řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem jako první.“ Když to farizeové slyšeli, jeden po druhém odešli. Nikdo nehodil ani jediný kámen. Pán Ježíš se obrátil na tu ženu a zeptal se jí: „Ženo, kam se poděli? Nikdo tě neodsoudil?“ Odpověděla mu: „Nikdo, Pane.“ Pán Ježíš jí na to řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš.“

(Přepsaný text a obrázek přejat se svolením z webu www.kanan.cz)

AKTUÁLNÍ TEXTY K TÉTO NEDĚLI si můžete přečíst na webu vira.cz

NÁMĚT NA DĚTSKÉ KÁZÁNÍ: 

5. neděle postní

Téma: Jan 8, 1-11

Autor: Ludmila Vyskočilová

Rekvizita: 2 ministranti, kteří si před promluvou hodně umažou ruce (nejlépe bahnem) podle hesla: “čím hůř, tím líp”. Umazaní ministranti se postaví vedle kněze s rukama za zády. S knězem si budou něco šeptat a bude jasné, že chlapci nesouhlasí.

Promluva: “Milé děti, musím se vás na něco zeptat, přes to, že se mnou moji pomocníci nesouhlasí. Myslí si totiž, že se jim budete smát a že s nimi přestanete kamarádit. Já si to nemyslím, protože i vám už se určitě něco podobného stalo. Už jste se někdy pořádně umazali? Tak, že se vám všichni vyhýbali, aby se od vás neumazali? (Jakmile se přihlásí alespoň jeden dobrovolník, budou vyzváni ministranti.) Kluci, klidně můžete ukázat, co se vám stalo. Vidíte, děti, kluci se umazali. Co byste jim poradili? Co jste v takové situaci dělali vy? Šli jste se umýt. Nemělo cenu svoji špínu schovávat. Smál se vám kvůli tomu někdo? Řekli vám maminka nebo tatínek, že vás už nemají rádi? Řekl vám váš kamarád, že se s takovým špinavcem už kamarádit nebude? Ne. To by přece neudělali jen kvůli takové hlouposti. Vše spraví mýdlo a voda. 

Bůh ví o našich dobrých i špatných skutcích, má nás ale velmi rád a tak naše špatné skutky, naše hříchy bere a omlouvá jen jako špínu na našich rukou. Nemá cenu je schovávat, když on nám nabízí odpuštění, které je smývá jako špínu mýdlo a voda. Když se umažeme, rodiče a kamarádi nás prosí, abychom se umyli od špíny, když děláme špatné skutky, když hřešíme - Bůh nám odpuštění přináší sám, protože nás chce zase obejmout a s umazancem to jde jen těžko.

I my můžeme Boha napodobit, když vidíme, že naši sourozenci nebo kamarádi dělají něco špatného.

Místo, abychom se na ně zlobili, abychom se jim smáli nebo dokonce o jejich chybě mluvili s ostatními, je můžeme poprosit, aby to už nedělali. A jejich „špíny“ se nemusíme nijak štítit, protože i my máme velmi často ruce taky špinavé.

DALŠÍ MATERIÁLY  PRO KATECHEZI (k evangeliu):

VIDEONÁMĚTY: