23. neděle - C - Nejlepší kamarád v životě

Opravdové přátelství potřebuje čas a péči. To samé platí i pro vztah s Bohem – je to nejdůležitější kamarádství, které v životě můžeš mít.

Jak pěstovat přátelství?

Ahoj, kluci a holky! Víte, jaké to je, když se s někým chcete opravdu kamarádit? Musíte si s ním povídat, trávit s ním čas a poznávat ho. Nestačí jen tak jednou za rok říct „Ahoj!“. Opravdové přátelství roste, když mu věnujete svůj čas a své srdce.

S Pánem Bohem je to stejné. Chtít s ním být, to je jako mít nejlepšího kamaráda na světě. Aby se tenhle vztah prohluboval a rostl, potřebuje vaši pozornost. Nejde to jen tak napůl, nebo jen občas, když se nám zrovna chce. Když se budeme Bohu věnovat jen chvilku a občas, skoro nic z toho nepochopíme. Ale když s ním budeme poctivě mluvit a číst o něm, ukáže nám svou lásku.

Bůh na prvním místě

Slyšeli jste někdy o tom, že byste měli dát Boha na první místo? Zní to možná trochu zvláštně. Pán Ježíš kdysi řekl: „Kdo se mnou chce být, musí postavit svého tátu, maminku, kamarády, ale i sám sebe až na druhé místo.“ Co tím myslel? Chtěl snad, abychom neměli rádi své rodiny? Vůbec ne!

Ježíš tím chtěl říct, že naše přátelství s Ním je tak důležité, že bychom ho měli mít nejraději ze všeho. Když se chcete stát Ježíšovým učedníkem, je to jako když se rozhodnete postavit dům. Musíte vědět, že ho opravdu chcete, a musíte na něj mít dost času a energie. Kdybyste dům stavěli jen napůl a pak by vám došly síly, všichni by se vám smáli. Ježíš chce, abychom věděli, že být s ním je ta nejdůležitější věc v našem životě.

Je to jako s našimi kamarády. Máte jich spoustu, ale vždycky je jeden, se kterým jste nejlepší přátelé a kterého máte nejraději. S Ježíšem to může být to samé. Když mu dáme první místo, poznáme ho a zažijeme s ním takovou radost, že budeme chtít být s ním pořád a pořád. A to je to nejlepší!

Evangelium k této neděli:

Za Ježíšem přicházelo mnoho lidí. Chodili spolu s ním a poslouchali, co říká. Jednou se na ně Pán Ježíš podíval a řekl jim: „Každý, kdo ke mně přichází, musí postavit svého otce, matku, ženu, děti, bratry, sestry i sám sebe až na druhé místo. Kdo to neudělá, nemůže být mým učedníkem.

Kdo nevezme svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. Vždyť i člověk, který chce postavit věž, si napřed sedne a spočítá, kolik bude stavba stát. Kdyby ji začal stavět a pak neměl peníze na její dokončení, všichni by se mu smáli. Podobně král, který chce vést válku proti jinému králi, musí napřed přemýšlet, jestli má dost vojáků na to, aby ho druhý král nepřemohl. Tak ani žádný člověk, který se nevzdá všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.

Přepsaný text se svolením převzat z webu www.kanan.cz