Někdy je těžké vydržet a důvěřovat, že všechno má svůj čas. Pohádka o malých žaludech i Ježíšova slova nám ale připomínají, že důležité věci rostou tiše a někdy i pomalu, ale časem přinášejí dobré plody.
Evangelium:
Ježíš se snažil připravit apoštoly na to, co se stane. Říkal jim: „Pro vás, křesťany, nebude vždycky jednoduché přiznat, že věříte v Pána Boha.
Někdy vás vezmou, zatknou a budou soudit, budou se vám posmívat anebo všelijak ubližovat. Ale nebojte se, protože když i v takové chvíli přiznáte, že v Pána Boha věříte, dostanete po smrti odměnu v nebi.
A nebojte se, že nebudete u soudu vědět, jak máte o Pánu Bohu mluvit. Sám Bůh vám poradí správná slova. I kdyby se proti vám postavili všichni lidé, Bůh bude při vás.“
Přepsaný text se svolením převzat z webu www.kanan.cz
Pohádka o trpělivém dubu
Žaludy, které se bály tmy
Na kraji lesa stál starý dub. Každý podzim shodil na zem spoustu žaludů. Jednoho dne přišel silný vítr a odnesl je daleko od stromu. Tam ležely v mokré půdě, až je schoval sníh.
Když přišlo jaro, slunce je probudilo. Tu přišel hajný, nasbíral je a zasadil do země. Žaludy se ocitly v tmavé hlíně a bály se. Dva z nich to nevydržely – vylezly ven, ale slunce je brzy spálilo.
Ostatní zůstaly trpělivě v zemi. Brzy zjistily, že jim začínají růst klíčky. Nebyl to konec, ale začátek nové cesty.
Pokušení divočáka
Když mladé doubky vystrčily první lístky, přiběhl divočák. „Co tu děláte? Já vás radši sním, stejně by vás růst bolel!“
Jeden z doubků začal pochybovat, ale kamarádi ho povzbuzovali, aby vydržel. Divočák ho sice trochu poranil, ale doubek přežil. Společně rostly dubové klíčky dál.
Tyč, pletivo a trpělivost
Na podzim přišel hajný znovu. K doubkům zarazil tyče a přivázal je, aby se ve větru nezlomily. Jeden z doubků se zlobil: „Proč mě svazuješ?“ bránil se a od přivázané tyče se vyvlékl. Nakonec se zrovna tenhle malý stromek při zimní vánici zlomil.
Zbylí dva doubci rostli dál. Na zimu jim hajný dal kolem kmínku pletivo proti zajícům. Jeden doubek protestoval i tentokrát: „Nebudu přece celý obehnaný drátem!“ Nechal si ho sundat – a zajíci mu přes zimu okousali kůru. Byl slabý a rostl pomalu.
Ten druhý vydržel. Důvěřoval tomu, kdo ho zasadil, a rostl vysoko a pevně. Lidé i zvířata pod ním našli stín a útočiště.
Volně zpracováno a redakčně upraveno podle nedělní katecheze
paní Ludmily Vyskočilové k tématu "Trpělivostí zachráníte svou duši"
Jak spolu souvisí evangelium a pohádka?
Ježíš v evangeliu mluví o vytrvalosti a důvěře v Boha, i když přijdou těžké chvíle.
Stejně jako malé žaludy musely vydržet tmu, chlad a vítr, i my někdy nerozumíme, proč se nám něco děje. Máme ale věřit, že Bůh ví, co dělá – jako hajný, který pečoval o doubky.
Trpělivost, víra a odvaha nevzdat to, když přijdou zkoušky, nás dělají silnějšími. A kdo Bohu důvěřuje, i když je to těžké, může nakonec vyrůst jako vysoký dub – a bude pevný, silný a požehnaný.
Materiály ke katechezi:
♦ Nedělní karty Arcidiecézního Katechetického střediska v Praze
♦ List k zamyšlení, Kvíz z Kanánu, Kvíz 2 - pronásledování křesťanů, dále barevný komix, který najdeme i v černobílém provedení, to vše se svolením převzato z webu www.kanan.cz
Videonáměty:
♦ Z Českobudějovického biskupství k nám míří další povídání s paní Martinou Fürstovou:
♦ povídání pro starší děti zvané Minikatecheze:
