Příběh z knihy o svatém Maritnovi

Jmenuji se Martin, mnozí mě znají jako svatého Martina. A když jsem byl mladý, stal jsem se římským vojákem. Dnes bychom řekli důstojníkem. Měl jsem dokonce i svého otroka, který byl zároveň mým nejlepším kamarádem. V roce 335 dorazila naše vojenská jednotka do města Amiens. Nechci, aby mé vyprávění bylo jednotvárné. A tak nechám promluvit svého dobrého přítele Sulpicia Severa:

„Toho roku uhodily mrazy tak strašné, že mnoho lidí chladem pomřelo. Jednoho dne, bylo to uprostřed zimy, potkal Martin v bráně města Amiens nahého žebráka. Martin sám měl kromě jednoduché uniformy už jenom zbraň. Jakmile viděl, že ten ubožák prosí nadarmo, a nikdo se do dobrých skutků příliš nehrne, pochopil bohaplný muž, že ho musí zachránit sám. Jak to má udělat, když už má jenom plášť? Všechno ostatní totiž také rozdal. Vytasil tedy meč a rozťal svůj plášť na dvě poloviny. Jednu daroval žebrákovi a druhou si znovu oblékl. Tu se začali někteří kolemjdoucí velmi smát, protože v tomto oděvu vypadal jako trhan. Byli tam však také lidé se zdravým rozumem, a ti začali sami nad sebou hlasitě naříkat, že se nezachovali jako Martin.“

Takhle si to pamatoval Severus. Nevím, jestli se mi někdo smál, ale určitě jsem vypadal legračně. Ten žebrák nečekal, že by mu někdo v těch mrazivých dnech pomohl. Byl hodně překvapený a vděčný.

Třeba mi dáte za pravdu, že když jste se s někým o něco podělily, měli jste z toho radost všichni. A já jsem tuto radost cítil jako zlom a předěl ve svém životě. Cítil jsem se jako pták: volný, svobodný a šťastný. Příští noc jsem uviděl ve snu Pána Ježíše, který měl na sobě oblečenou polovinu pláště. Slyšel jsem, jak říká andělům: „Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu.“ V tu dobu jsem se na křest připravoval už několik let. Po tom, co jsem zažil se žebrákem, jsem se nechal pokřtít.

Ježíš žíká: Byl jsem nahý a oblékli jste mě,
byl jsem nemocný a navštívili jste mě,
byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou (Mt 25,36).

Dokážeš se s druhými o něco rozdělit? O hračku? O svačinu? Hned zítra to vyzkoušej! 

Se svolením převzato z knížky: Svatý Martin,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Další kapitola z knihy: 

Svatý Martin Božím vojákem

Svatý Martin vypráví: V armádě jsem sloužil už řadu let, ale po příhodě s žebrákem jsem začal tušit, že se má důstojnická kariéra blíží ke konci. Naše jednotka se přesunula na severní hranici, protože Římskou říši napadli barbaři. Schylovalo se k bitvě a císař Julián shromáždil vojsko.