Pier Giorgio Frassati – kluk, který pomáhal ostatním (4.7.)

Pier Giorgio Frassati se narodil 6. dubna 1901 v Itálii. Byl to výjimečný kluk, protože už jako mladý se rozhodl, že chce pomáhat lidem, kteří to nejvíc potřebují. Jeho tatínek byl důležitý novinář a zakladatel známých novin La Stampa.

Když bylo Pierovi sedmnáct let, přidal se ke skupině, která se jmenuje Společnost svatého Vincence z Pauly. Tato skupina pomáhá chudým a nemocným. Pier Giorgio navštěvoval nemocné lidi, bezdomovce a také vojáky, kteří se vrátili z první světové války. Nosil jim jídlo, oblečení a hlavně – radost a naději.

Hory, víra a pomoc druhým

Pier Giorgio měl rád hory. Často chodil na túry a lezl po skalách. Na jedné z posledních fotek, kterou si udělal na horách, napsal: „Verso L'Alto“, což znamená „směrem vzhůru“. Tím chtěl říct, že chce růst nejen tělem, ale i duší – být blíž Bohu.

Dětská obrna

Bohužel, Pier Giorgio zemřel velmi mladý – bylo mu teprve 24 let. Onemocněl totiž dětskou obrnou, pravděpodobně při tom, když pomáhal nemocným. Dětská obrna je nemoc, která může způsobit, že lidé přestanou hýbat svaly – třeba na nohou nebo rukou – a někdy i úplně ochrnou. Lékaři si mysleli, že se nakazil při návštěvách nemocných lidí. I přesto, že byl sám nemocný, zůstával statečný a klidný. I když zemřel tak brzy, lidé na něj nikdy nezapomněli.

Již blahoslavený

V roce 1990 ho papež Jan Pavel II. prohlásil za „blahoslaveného“, což znamená, že ho církev oficiálně uznala jako vzor víry. Řekl o něm, že byl „mužem osmi blahoslavenství“ – tedy člověkem, který opravdu žil podle Ježíšových slov. I papež František o něm za svého života ještě mluvil. Řekl, že Pier Giorgio sdílel Ježíšovu lásku k chudým lidem. A i když pocházel z bohaté rodiny, nikdy se nepovyšoval. Byl milý, obětavý a měl v srdci lásku k Bohu i k lidem.

Zázračné uzdravení díky modlitbě k Pieru Giorgiovi

Jednomu mladému seminaristovi v Americe se při hře basketbalu vážně poranila Achillova šlacha – to je důležitá šlacha na noze, bez které se špatně chodí. Doktor mu řekl, že si musí jít pro pomoc k odbornému lékaři, protože jeho zranění bylo hodně vážné. Mladík byl smutný, protože sport měl moc rád a bál se, že už si třeba nikdy pořádně nezahraje. Toho dne, 1. listopadu, se začal devět dní modlit (tomu se říká novéna) k Pieru Giorgiovi Frassatimu. V polovině modliteb se stalo něco zvláštního – během tiché modlitby v kapli se rozplakal a najednou ucítil, jak mu v bolavém kotníku projelo horko. O pár dní později šel znovu k lékaři, který znovu prohlédl jeho nohu a výsledky vyšetření. Lékař se podivil a řekl mu: „Vy určitě máte někoho v nebi, kdo vás má moc rád.“ Seminarista byl totiž úplně v pořádku – jako by se nic nestalo! Mohl znovu sportovat bez bolesti.

Tento zázrak byl později důkladně prozkoumán odborníky a církev ho uznala jako opravdový. Papež František díky tomu mohl potvrdit další krok k tomu, aby se z Pier Giorgio Frassatiho stal svatý. A není to náhoda – i Pier Giorgio totiž miloval sport, hory a pohyb stejně jako tento mladý muž.

Podle nejnovějších informací budou Pier Giorgio Frassati a Carlo Acutis svatořečeni 7. září papežem Lvem XIV.