Milé děti, když jsem byla malá, účastnila jsem se v postní době spolu s rodiči křížových cest v našem kostele. Bývaly to pro mě dost těžké chvíle. Při jednotlivých zastaveních jsem se sice ráda dívala na velké obrazy na stěnách kostela, také mi bylo vždycky moc líto Pána Ježíše, že musel tolik trpět - ale z toho, co říkal kněz, jsem skoro ničemu nerozuměla a zdálo se mi to pokaždé nekonečné a únavné. Proto mě napadlo, že bych vám mohla křížovými cestami v trochu jiném zpracování trochu napovědět, o čem byste mohli přemýšlet, až se vám někdy bude chtít jít za Kristem jeho cestou s křížem..
Texty jsou s díkem přejaty z knížky Mladí jdou s Kristem,
(vydalo Karmelitánské nakl.) paní Věnceslavy Fišerové,
obrázky Editka Brožová a děti z farnosti P. Marie Sněžné v Praze
Frotáž:
Nabízíme Vám i Vašim dětem prožít křížovou cestu neobvyklým způsobem, pomocí textu paní Vendulky Fišerové a výtvarné techniky „frotáže“. Zde si můžete stáhnout Šablony k vystřižení (1 MB).
Připravíme si čtvrtku nebo karton velikosti 19x24 cm, ze čtvrtky vystřihané figury a předměty (viz šablona ke stažení), voskovky nebo mastné pastely požadované barvy (doporučujeme zvolit nejvíce 3 barvy), 14 bílých kancelářských papírů (nebo papírů jiné barvy, ale stejné gramáže, tedy tenčí).
Postup:
Přečteme dětem první zastavení, vybereme a „poskládáme“ příslušnou scénu na připravenou čtvrtku. Přes ni pak přiložíme papír a zvolenou voskovkou „naplocho“ opatrně celou scénu vyplníme (pozor, aby se nám vystřihané motivy neposunuly) – na bílém papíře se nám objevují obrysy sestavené scény, pokud přitlačíme, jsou výraznější, pokud kreslíme jemně, plocha je jemně vyplněná.
Tímto postupem vytvoříme všech 14 obrazů podle textu, děti se zapojí ve výběru motivů, v jejich sestavování i „obtahování“.
Se vzniklými obrázky můžeme dále pracovat – můžeme je vystřihnout a nalepit na tvrdší, třeba barevný karton a celou křížovou cestu si vystavit. Nebo můžeme v obrázcích ještě zdůraznit a dokreslit důležité detaily – výrazy obličejů apod.
Tahle křížová cesta nás může provázet celou postní dobu, ale i celý rok. Pokud si s dětmi u vás v kostele prohlédnete tamní křížovou cestu, jistě se nyní v ní budou děti lépe orientovat a budou vědět, co které zastavení znázorňuje a co znamená.
1. zastavení
Ježíš měl takovou moc, že mohl klidně zneškodnit Piláta, všechny vojáky i židovské soudce - ale on se nechal nespravedlivě odsoudit k smrti.Tolik nás měl rád. K jeho odsouzení a utrpení přispěly všechny naše viny, naše špatné jednání. Ježíš vzal všechno na sebe.
Děkujeme ti za to, Pane!
2. zastavení
My se často dovedeme vyhýbat všemu, co se nám zdá těžké, každé nepříjemné práci, i když často dobře víme, že uděláme něco užitečného. Ježíš nás měl tolik rád, že vzal dobrovolně na svá ramena těžký kříž.
Děkujeme ti za to, Pane!
3. zastavení
Když někdo na ulici upadne, je nám to často k smíchu. Dokázali bychom se smát, kdyby před našima očima padl na zem pod křížem Ježíš? Ale on se nebál posměchu a ponížení, když padl na své cestě.
Děkujeme ti za to, Pane!
4. zastavení
Často nás mrzí, když uděláme bolest nebo starost své mamince, kterou máme rádi. Ježíš měl taky rád svou maminku! A přece udělal bolest své Matce Marii, musela se dívat na to, jak její Syn jde na popravy, aby mohl místo nás trpět.
Děkujeme ti za to, Pane!
5. zastavení
Kdybychom my právě teď – právě v téhle chvíli měli pomoci nést Ježíši jeho kříž – styděli bychom se za to, nebo by to byla pro nás čest? Těžko si to umíme představit! Ale dobře vidíme, jak moc nás měl Ježíš rád, když si on – Bůh – nechal pomoci. A dokonce od člověka, který mu nechtěl posloužit sám od sebe, ale kterého museli vojáci donutit. A Ježíš jeho pomoc přijal!
Děkujeme ti za to, Pane!
6. zastavení
Pán Ježíš nás měl tolik rád, že nám provždy nechal svou skutečnou podobu. Ne na té roušce, jak se vypráví o Veronice, ale máme přece evangelia, ze kterých můžeme jasně poznávat, jaký Ježíš byl, co nám říkal a radil, abychom mohli jednat podobně jako on.
Děkujeme ti za to, Pane!
7. zastavení
Je nám to moc nepříjemné, když třeba zakopneme, upadneme a rozbijeme si koleno nebo spadneme z kola, z nářadí v tělocvičně, při bruslení na ledě. Stydíme se, když nás druzí vidí na zemi… Ale Ježíš se nestyděl ležet bezmocně pod křížem v prachu.
Děkujeme ti za to, Pane!
8. zastavení
Jenom pláčem, naříkáním a litováním nikdy nikomu nepomůžeme. To víme všichni z vlastní zkušenosti. Ježíš to vytkl i těm jeruzalémským ženám, se kterými se setkal na své cestě s křížem: „Neplačte nade mnou, spíše nad sebou plačte a nad svými dětmi.“ Tím připomněl i nám, že se musíme snažit doma i ve škole a vůbec všude, kde jsme, jednat tak, aby nám nemusel Ježíš nic vytýkat. Záleží mu přece na nás.
Děkujeme ti za to, Pane!
9. zastavení
Neumíme si vůbec představit, jak asi trpěl Ježíš, když s korunou z trní na hlavě, s křížem na zbičovaném těle znova a znova padal na kamenité cestě k vrcholu Kalvárie, kde bylo popraviště. Ale protože nás měl rád, dokázal pokaždé vstát, aby mohl dokončit svoji oběť za nás svou smrtí na kříži.
Děkujeme ti za to, Pane!
10. zastavení
Jak my bychom zuřili, kdyby nám někdo vzal šaty a my zůstali před spoustou lidí neoblečení! Ježíš nás měl tolik rád, že mlčky a bez odporu snesl i takovéhle ponížení.
Děkujeme ti za to, Pane!
11. zastavení
Všichni jsme už zakusili, jak to bolí, když se třeba řízneme, vrazíme si trn do ruky, šlápneme na hřebík nebo na sklo – či jinak se poraníme třeba při sportu… Ježíš si kvůli nám nechal přibít ruce i nohy na kříž.
Děkujeme ti za to, Pane!
12. zastavení
My děti nemáme rády smrt – ať má jakoukoli podobu. Je nám líto, když vidíme třeba i jen ptáčka nebo jiné zvířátko mrtvé. Nemůžeme pochopit, jak moc nás má Boží Syn rád, když za nás zemřel tou nejhorší, nejbolestivější smrtí bezmocně na kříži.
Děkujeme ti za to, Pane!
13. zastavení
Nejenom Ježíš – taky jeho maminka Maria nás má ráda. A moc nás má ráda! Kvůli nám se musela dívat i na mrtvého Syna. Ať na to nikdy nezapomeneme! A Matku Marii můžeme kdykoliv prosit o pomoc i o přímluvu. Má nás všechny moc ráda! Jsme přece bratři a sestry jejího Syna, když máme stejného Otce!
Děkujeme ti za to, Pane!
14. zastavení
Kristus – skutečný Boží Syn – ležel v hrobě zdánlivě úplně přemožený, poražený… Naprosto bezmocný… Tak moc nás měl rád, že dopustil, aby si jeho nepřátelé mysleli, že nad ním zvítězili. Ale když vstal Kristus z mrtvých, ukázal všem, že je opravdu pánem nad životem a smrtí.
Děkujeme ti za to, Pane!
