Ježíšův vjezd do Jeruzaléma

JEŽÍŠŮV VJEZD DO JERUZALÉMA

Lukáš 19

Tři roky už Ježíš putoval po městech a vesnicích Izraele, aby všem zvěstoval radostnou zprávu: přišla chvíle, v níž Bůh všem nabízí, aby se stali jeho přáteli. Ten, kdo to umožnil, byl sám Ježíš, už připravený obětovat se pro to svou smrtí a zmrtvýchvstáním.

Události začaly několik dní před Velikonocemi. Ježíš s apoštoly zamířil jako každý rok k Jeruzalému, aby tam oslavil svátek. Když dorazili do blízké vesnice Betfage, řekl Ježíš dvěma ze svých apoštolů: "Jděte do vesnice, která je před vámi: naleznete oslici s oslátkem. Odvažte je a přiveďte! Když se vás jejich pán zeptá proč, odpovězte: ,Pán je potřebuje a hned je sem zas vrátí,` a on vám je dovolí vzít."

A tak se stalo. Apoštolové přes oslici přehodili své pláště, Ježíš se na ni posadil a vyjeli. Ještě před hradbami Jeruzaléma ho velký zástup přivítal jako krále: někteří prostírali pláště na cestu, jiní lámali větve z palem a oliv a mávali jimi na pozdrav, další volali slova na přivítanou: "Hosanna! Požehnaný, kdo přichází ve jménu Hospodinově! Ať žije král Izraele!"

Tento triumf však ještě víc zneklidnil starší lidu Izraele. "Hle, všichni ho následují," říkali si. "Prohlásit tohoto muže za krále je nebezpečné! Římané, naši páni, by se mohli urazit, protože jediným králem je římský císař. Hrozí nám, že císař pošle své vojáky, aby zničili chrám a možná i pobili nás všechny!"

Proto se rozhodli, že Ježíš musí zemřít, a domluvili se s jedním z apoštolů, Jidášem Iškariotským. Výměnou za třicet stříbrných Jidáš slíbil, že je zavede tam, kde budou moci zatknout Ježíše, aniž by mu zástupy přispěchaly na pomoc.

Zveřejněno se svolením z knihy "Bible svatá pro děti" , vydal(o): Ikar v roce 1997, člen Euromedia Group, k.s. Robert Brunelli, Michail Fjodorov překlad: Alena Jíchová

Ke stažení a vytištění  bludiště barvné (JPG, 121 kB),  bludiště černobílé (GIF, 51 kB) z knihy Biblické příběhy s hlavolamy, vydalo Karmelitánské nakl., 2009

Ke stažení omalovánka  Vjezd do Jeruzaléma (GIF, 39 kB), autor: G. Suchlová