Mojžíš

PRONÁSLEDOVÁNÍ IZRAELITŮ

Exodus 1

V Egyptě se ujal vlády nový král, který nevěděl nic o Josefovi: Řekl svému lidu: „Izraelský lid je na nás příliš četný a silný. Jednejme vůči němu obezřetně, aby se nerozmnožil a v případě války se nepřidal k našim nepřátelům, nebojoval s námi a neodešel ze země.“ Ustanovili tedy nad nimi dozorce, aby je utiskovali těžkými pracemi.

Egyptský král řekl hebrejským porodním pomocnicím, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Pua: „Když budete Hebrejkám pomáhat při porodu a zjistíte, že je to chlapec, usmrťte ho, když to bude děvče, ať zůstane naživu. Ale porodní pomocnice se bály Boha, nejednaly podle rozkazu egyptského krále a nechávaly chlapce naživu.

Bůh prokazoval porodním pomocnicím dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný. Protože se porodní pomocnice bály Boha, dal jim potomstvo. Ale faraon poručil všemu svému lidu: „Každého chlapce, který se narodí Hebrejům, hoďte do Nilu, každé děvče však nechte naživu!“ Jeden muž z Leviho rodu si vzal za ženu Leviho dceru. Žena počala a porodila syna. Když viděla, jak je krásný, skrývala ho po tři měsíce. Poněvadž ho už dál tajit nemohla, obstarala pro něj košík z papyru, vymazala asfaltem a smolou, uložila do něho dítě a položila do rákosí u břehu Nilu. Jeho sestra se postavila opodál, aby viděla, co se s ním stane.

ZÁCHRANA MOJŽÍŠE

Exodus 2

Faraonova dcera sestoupila k Nilu, aby se u něj omyla, zatímco se její služebnice procházely po břehu. Když uviděla v rákosí košík, poslala svou služku, aby ho vzala. Otevřela ho a uviděla dítě. Byl to plačící chlapec. Bylo jí ho líto a řekla: „To je nějaké hebrejské dítě!“ Jeho sestra řekla faraonově dceři: „Mám jít a zavolat ti kojnou z hebrejských žen, aby dítě pro tebe kojila?“ Faraonova dcera jí odpověděla: „Jdi!“ Děvče šlo a zavolalo matku dítěte. Faraonova dcera jí řekla: „Vezmi toto dítě a koj mi je a já ti za to zaplatím.“ Žena dítě vzala a kojila ho.

MOJŽÍŠŮV ÚTĚK

Exodus 2

Když dítě odrostlo, přivedla ho k faraonově dceři; ta ho přijala za syna a dala mu jméno Mojžíš. Řekla: „Vytáhla jsem ho totiž z vody.“ V té době, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým krajanům a viděl jejich útrapy. Uviděl, jak Egypťan bije Hebreje, jednoho z jeho krajanů. Rozhlédl se na všechny strany, a když ho nikdo neviděl, Egypťana zabil a zahrabal do písku.

Druhého dne vyšel, a hle – dva hebrejští muži se spolu rvali. „Proč biješ svého druha?“ zeptal se toho, který jednal nespravedlivě. Ale ten mu odpověděl: „Kdo tě ustanovil za našeho vůdce a soudce? Chceš mě zabít, jako jsi zabil Egypťana?“ Mojžíš dostal strach a pomyslel si: „Přece se ta věc rozhlásila!“ Faraon se o této záležitosti doslechl a chtěl Mojžíše zabít, ale Mojžíš před faraonem utekl a usadil se v zemi Midjan, a posadil se u jedné studny. Midjanský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, čerpaly vodu a plnily jí žlaby, aby napojily stádo svého otce. Objevili se však pastýři a odehnali je. Tu Mojžíš vstal, ujal se jich a napojil jejich stádo. Když přišly k svému otci Reuelovi, zeptal se jich: „Co se stalo, že dnes přicházíte tak brzo?“ Řekly mu: „Jeden Egypťan nás zachránil před pastýři. Dokonce nám i načerpal vodu a napojil stádo.“ Zeptal se dcer: „Kde je? Proč jste ho tam nechaly? Zavolejte ho, ať něco pojí!“

POVOLÁNÍ MOJŽÍŠE

Exodus 2–3

Po dlouhé době zemřel egyptský král. Ale Izraelité nadále úpěli ve své robotě a z ní vystoupil jejich křik o pomoc k Bohu. Slyšel jejich nářek a rozpomenul se na smlouvu s Abrahámem, Izákem a Jakubem. Bůh shlédl na Izraelity a dal se jim poznat.

Mojžíš pásl stádo svého tchána Jithra, midjanského kněze. Když vyhnal stádo za step, přišel k Boží hoře Choreb. Tu se mu zjevil Hospodinův anděl v plameni ohně, který šlehal ze středu keře. Díval se, a hle – keř hořel plamenem, ale neshořel. Mojžíš si řekl: „Půjdu se podívat na ten zvláštní jev, proč keř neshoří.“ Když Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal z keře: „Mojžíši, Mojžíši!“ A on odpověděl: „Tady jsem!“ Bůh řekl: „Nepřibližuj se sem, zuj si opánky z nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá.“ A pokračoval: „Já jsem Bůh tvého otce, já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův!“ Mojžíš zahalil svou tvář, protože se bál pohlédnout na Boha. Hospodin pravil: „Viděl jsem utrpení svého lidu, který je v Egyptě, slyšel jsem jejich nářek na biřice; ano, znám jejich bolesti. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil z ruky Egypťanů a vyvedl je z oné země do země úrodné a širé, do země oplývající mlékem a medem. Jdi tedy, já tě posílám k faraonovi, abys můj lid, Izraelity, vyvedl z Egypta.“ Mojžíš řekl Bohu: „Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a vyvedl Izraelity z Egypta?“ Bůh mu odpověděl: „Já budu s tebou a toto ti bude znamením, že tě posílám: Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře.“

z knihy "Rodinná Bible", vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
ilustr. Zbigniew Freus

Ke stažení omalovánka  Mojžíš (GIF, 21 kB), autor Alžběta Krejčí

Omalovánky  Mojžíšovo narození (GIF, 107 kB),  Mojžíš u studny (GIF, 98 kB),  Setkání s Hospodinem (GIF, 101 kB),  U faraona (GIF, 98 kB),  Egypské rány (GIF, 73 kB),  Přechod moře (GIF, 106 kB),  Zákon (GIF, 77 kB),  Zaslíbená země (GIF, 72 kB),  Mojžíš a Jozue (GIF, 56 kB) ze souboru Mojžíš, vydalo nakl. Samuel, 1991

PEXESO Mojžíš  - vydalo Arcidiecézní katechetické středisko v Praze