Útěk z Egypta

Faraon říká ne!

Exodus 5 - 14

Mojžíš a Áron předstoupili před faraóna, krále Egypta, a řekli: “Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, ať mi v poušti slaví slavnost.” “Neznám Hospodina, vašeho Boha,” odpověděl faraón. “Proč bych ho měl uposlechnout? Izraelce nepropustím.” Faraón se rozhněval.

“Od nynějška se už nebude Izraelcům vydávat sláma, kterou přidávají při výrobě cihel do jílu,” řekl. “Jen ať si ji sbírají sami. Ale cihel musí dodávat stejné množství jako dosud.” To bylo hrozné. Mojžíš volal v zoufalství k Bohu o pomoc. “Uvidíš, co faraónovi udělám,” řekl Bůh. “Já jsem Hospodin. Donutím faraóna, aby můj lid propustil. Jděte znovu k faraónovi. Řekněte mu, že postihnu Egypt hroznými pohromami, pokud neučiní tak, jak si přeji. Pak celý Egypt pozná, že já jsem opravdu Hospodin.”

Mojžíš a Áron znovu předstoupili před faraóna. “Tak se prokažte nějakým zázrakem, když tvrdíte, že vás opravdu posílá váš Bůh,” řekl jim faraón.

A tak Áron hodil svoji hůl před faraóna a ta se proměnila v hada. Ale potom totéž udělali egyptští kouzelníci a tak faraón poslal Mojžíše a Árona pryč. Pak Bůh začal jednat, jak předem varoval. Začaly se dít hrozné věci. Pokaždé posílal Bůh faraónovi přes Mojžíše předem varování. Ale ten mu nevěřil. Nebyl ochoten mu naslouchat.

Nejprve se vody Nilu proměnily v krev. Hrozně páchly a všechny ryby zahynuly. Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, vyřizoval Mojžíš: “Viděli jste moji moc. Nenecháš-li můj lid odejít, přijdou další pohromy. Zítra bude krupobití.” Nikdo nikdy nezažil takové krupobití, jaké bylo druhý den. Zničilo úrodu a zabíjelo dobytek na pastvě. Kroupy padaly všude, kromě země Gošen. Pak přišla hejna kobylek, která zničila všechno zelené. Po nich byla po tři dny úplná tma. Faraón chtěl ale stále s Bohem vyjednávat. Nechtěl izraelský lid propustit.

Pak se stala úplně nejhorší pohroma ze všech. V jediné noci zemřeli prvorození synové ve všech rodinách v Egyptě, od faraónova syna a dědice až po syna posledního otroka. V zemi Gošen ale byli Izraelci v bezpečí. Bůh jim řekl, co mají udělat.

Každá izraelská rodina té noci zabila beránka a potřela jeho krví rámy domovních dveří. Upekli beránka a jedli ho s hořkými bylinami a s nekvašenými chleby. A smrt “přešla” jejich domy. (Proto od té doby jedí Izraelité jednou za rok ono zvláštní jídlo “přechodu”, paschy, a připomínají si, jak je Bůh zachránil.)

Odchod z Egypta

Příštího dne už se Egypťané nemohli dočkat, až se Izraelců zbaví. Dávali jim na cestu i zlaté a stříbrné šperky a drahé oděvy.

Ještě jednou se faraón pokusil je zastavit. Krátce potom, co odešli, povolal svoje vojsko. Vojáci nasedli do svých rychlých lehkých vozů, které byly taženy koňmi, a pronásledovali Izraelce. Tou dobou dorazili Izraelci k jezerům a močálům u hranic země. Egyptské vojsko už bylo blízko za nimi. Před nimi byla voda, za nimi vojsko. Lid si zoufal.

Ale Mojžíš vztáhl ruku a Bůh poslal východní vítr. Ten vál celou noc a vysušil cestu uprostřed vody, takže Izraelci mohli bezpečně přejít. Když se však Egypťané vydali za nimi, voda se vrátila nazpět a celé faraónovo vojsko se utopilo. Tak Bůh zachránil svůj lid a vyvedl ho z Egypta na svobodu.

z knihy "Malá dětská Bible" , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
(Pat Alexander, ilustr. Carolyn Cox)

Omalovánky:

 Mojžíšovo narození ,  Mojžíš u studny ,  Setkání s Hospodinem,  U faraona ,  Egypské rány ,  Přechod moře,  Zákon,  Zaslíbená země,  Mojžíš a Jozue  ze souboru Mojžíš, vydalo nakl. Samuel, 1991