Maxmilián

Kdo byl svatý Maxmilián Kolbe

Sv. Maxmilián Maria Kolbe byl polský světec a mučedník 20. století. Narodil se 8. ledna 1894 v Polsku v rodině textilních dělníků. Už ve velmi mladém věku se rozhodl stát františkánem. Byl nadaný student, proto ho poslali studovat do Říma. Tam studoval teologii, filozofii, matematiku a fyziku.
V roce 1912 byl vysvěcen na kněze a stal se propagátorem používání moderních prostředků při pastoraci a šíření víry.

šablona pro vitrážové slupovací barvy na sklo

Maxmilián šířil víru a lásku k Panně Marii

Během studií v Římě viděl průvod lidí, kteří byli proti církvi. To ho velmi zasáhlo a rozhodl se celý život věnovat šíření víry a lásky k Panně Marii. Z velké lásky k ní také založil Rytířstvo Neposkvrněné – společenství, které chtělo lidem připomínat, že dobro a láska mají větší sílu než nenávist.

Tisk a městečko Niepokalanów

Po návratu do Polska začal vydávat také časopis „Rytíř Neposkvrněné“, což bylo v té době velmi neobvyklé a náročné. Později založil klášterní městečko Niepokalanów, kde žilo stovky řeholníků. Společně se věnovali modlitbě, pomoci lidem a tisku křesťanských časopisů.

Co dělal Maxmilián v Japonsku?

V roce 1930 odjel na misie do Japonska. V Nagasaki založil nový klášter a začal tam vydávat časopis v japonštině. Říkal, že chce zaplavit svět dobrými a pravdivými slovy, aby se lidé mohli radovat ze života.

Druhá světová válka

Když v roce 1939 začala druhá světová válka, Německo napadlo Polsko. Maxmilián v klášteře v Niepokalanówě zřídil tajné úkryty pro uprchlíky před nacisty. Pomáhal raněným, nemocným, chudým i židům.
Za tuto pomoc byl dvakrát zatčen. Poprvé byl propuštěn, ale při druhém zatčení ho poslali do koncentračního tábora Osvětim.

Dává život za druhého

Do Osvětimi přijel v únoru 1941 a dostal číslo 16670. I tam povzbuzoval ostatní vězně a opakoval: „Nenávist není tvůrčí síla, jen láska je tvůrčí síla.“

Dobrovolná oběť

V srpnu 1941 jeden vězeň utekl a nacisté vybrali deset mužů, které nechali zemřít hlady jako trest. Jeden z odsouzených křičel, že má ženu a dvě děti. Maxmilián se přihlásil, že za něj půjde dobrovolně – i když ho vůbec neznal.
V hladovém bunkru se modlil a zpíval, dokud nezemřel 14. srpna 1941, den před svátkem Panny Marie, který měl nejraději.

Svatořečení

V roce 1982 ho papež Jan Pavel II. prohlásil za svatého a mučedníka. Při slavnosti byl přítomen i muž, kterému Kolbe zachránil život – František Gajowniczek.

Příběh svatého Maxmiliána Kolbeho ukazuje, že láska má větší sílu než nenávist. I když byl ve velmi těžkých situacích – v chudobě, ve válce i v koncentračním táboře – nikdy nepřestal pomáhat druhým a věřit v dobro.
Obětoval svůj život, aby zachránil jiného člověka, kterého ani neznal.

Pro nás to znamená:

• Pomáhejme druhým, i když z toho nic nemáme.

• Buďme stateční, i když se bojíme.

• Nenechme se pohltit nenávistí – láska a dobro nakonec vítězí.

Každý den máme šanci někomu udělat radost, říct milé slovo, nebo podat pomocnou ruku. A právě v těchto malých věcech se rodí velké dobro.